Rozkvetlé konvalinky

Marta Holubová – Šafaříková, brněnská rodačka, se narodila 5. dubna 1952. Už od dětství chodila ráda do divadla na nedělní, odpolední představení operety a baletu, a do kina, později Bio Iluzionu – Ponrepo.

Na základní škole se rozhodla pro klasický balet vedený u Státního divadla Brno, kde vyučovala její ročník baletka Věra Avratová a Věra Vágnerová. Toho však po dvou letech nechala, (musí se v tomto případě čestně přiznat, že balet je neuvěřitelná dřina a řehole), a zpívala ve školním pěveckém sboru, který vedla učitelka, později na několik let zpěvačka Alena Tichá.

Po ukončení základní školy následoval nástup na obchodní školu, ze které ve druhém ročníku odešla. Bylo to právě k vůli zpěvu, kterému se amatérsky věnovala už od 15-ti let- nejdříve s orchestrem J. Přerovského, později s brněnským tělesem Jana Malého ( 8 členný orchestr), se kterými vystupovala na všech tanečních, plesích a zábavách v Brně a okolí. Když zvítězila v soutěži – Hledáme zpěváky pro Brno, zpěvákem, který vyhrál ve své kategorii byl Petr Dopita (později známý operní a muzikálový zpěvák), a po nabídce zpívat profesionálně, bylo rozhodnuto. Školit hlas si začala u bývalého operního zpěváka Bernarda Kočaře, ke kterému chodila několik let.

První práce pod agenturou Slovkoncert, ale také dost tvrdý život barové zpěvačky, přerušila po roce nabídka k natáčení v Československém rozhlase v Brně, a současně konkurs na místo zpěvačky v Mezinárodním varieté Rozmarýn. Zde s orchestrem Juraje Grosse zpívala tři sezony. Každý měsíc v novém artistickém programu, a poté k tanci se zpěvákem Milošem Kůrkou.

Televize ani rozhlas na sebe nedaly dlouho čekat, a tak tu jsou pořady z Brna – Krokodýl a písničky, 1 000 taktů z Typos-klubu, B-Panoráma, Květiny a písničky, Dnes večer z varieté, následovaly televize v Bratislavě – Hit paráda a Vtipnější vyhrává, a ČST Praha – Kabarety U dobré pohody a Chvíle pro písničku. Rozhlasová soutěž o nejlepší zábavnou píseň, kdy zvítězila, a nějaký čas se na předních místech držela skladba Miroslava Hanáka a Růženy Sypěnové – Vejděte pánové, která se stala její nejznámější a nejvysílanější skladbou.

Natáčí s orchestrem Gustava Broma, orchestrem Studio Brno pod vedením Erika Knirsche. Odjíždí na 14 měsíců pracovně pod agenturou Slovkoncert do zahraničí, s orchestrem Jerryho Scheybala – jsou to velké sály ve Švýcarsku, Norsku, Švédsku, Finsku, Belgii. Pod agenturou Pargokoncert naopak velmi zajímavé sólové angažmá s kapelami v Polsku.

Další neméně zajímavou érou byla několikaletá práce estrádní zpěvačky ve skupině konferenciéra Jiřího Trnky s kapelou pod vedením klaviristy a pozounisty Zdeňka Treblíka. Byly to tématicky a choreograficky připravené estrádní pořady, propojené scénkami, tancem, artistickým vystoupením a zpěvem. Ty pak agentura prodávala po celé republice.

Nejhorší na celé práci byly « přehrávky » ze kterých se všem aktérům (hudebníkům, zpěvákům, hercům) rok dopředu klepala kolena – při nichž museli jako žáčci předvádět to, čím se živí, aby obhájili možnost se touto prací živit i nadále. « Nejlepší » však byly ústní zkoušky před komisí, složenou z předních komunistických členů – otázky z Marxismu-Leninismu, jaké jsou politické posty a jména našich politických « skvostů », co se kde a na kterém sjezdu řeklo a jaké byly jeho myšlenky....a věřte, že tady u ústních pohovorů dokázal kteréhokoliv z umělců ať ze msty nebo jakéhokoliv jiného důvodu potopit a zakázat mu činnost kterýkoliv z těchto « mocných »... Závěr toho všeho často vypadal, že : ... » nemusíš nic umět, ale hlavně že jsi politicky na výši »...
Ten samý případ byl jak jinak u přehrávek Pragokoncertu. V době, když dělala přehrávku na výjezd do zahraničí, tam byla i skupina Olympik, a i tato oblíbená a vyhledávaná skupina podléhala stejnému « teroru », jako ostatní.

V roce 1980 se provdala za hudebníka Miroslava Holuba, prvního trumpetistu Národního divadla Brno, který mimo práci v divadle hraje v žesťovém sextetu hudbu klasickou i moderních autorů. Hrál také v rozhlase i televizi. Narodila se dcera Eva – 1981, a o dva roky později 1983 syn Miroslav. Dcera vystudovala FFMU v Brně, letos (2009) se provdala za spolužáka z francouzského gymnazia Matyáše Lercha, Kamila Nováčka a pracuje u nejmenované americké firmy. Syn Miroslav – jinak mezi kamarády řečený Šmirda, se stal amatérským bubeníkem nejdříve beatové skupiny známé jako « Život je jinde », která se bohužel po letech rozpadla, a v současnosti hraje s kapelou HIV Positiv – se zaměřením na hardcore ( v rep. i skladby skupiny KORN), a koncertují po republice m.j. i na Rock Shock ve Vyškově v srpnu 2009. Je vyučený truhlář-stolař a pracovní zázemí má v Městském divadle Brno – bývalí Mrštíci.

Kariéra zpěvačky Marty Holubové-Šafaříkové byla vlastně ukončena narozením druhého dítěte. Od té doby pracovala na různých místech jako písařka, honorářová účetní, personalistka, administrativní pracovnice, a ke zpěvu se vrátila jen párkrát, v soutěži X Factor, jehož pokračování bylo v zámku na Dobříši - 2008, a nebo, když si « zajamovala » s některou brněnskou kapelou, naposledy - jazzové seskupení Alfa rytmus.

Autor: clara.bow

Zdroj: FDb.cz