Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ján Bzdúch

 Ján Bzdúch,*21,5.1922 - 8.4.2007 - slovenský herec

Herec a režisér Jan Bzdúch, který se věnoval také divadelnímu výtvarnictví, byl jednou z nejvýraznějších postav poválečného profesionálního divadla na Slovensku. Bzdúch, jenž svým umem spoluvytvářel moderní slovenské herectví, zemřel po delší nemoci ve věku nedožitých 85 let.


Divadlo:
S herectvím začínal už jako ochotník v čase gymnaziálních studií v Prešově, kde byl v letech 1944-5 členem místního Slovenského divadla. V r. 1945 založil spolu s J. Borodáčem a dalšími nadšenci Národní divadlo Košice, které se později přetransformovalo ve Státní divadlo. Období normalizace nebylo k Bzdúchovi příznivě nakloněné, ale soudruzi nemohli jeho hluboce lidskou a hereckou osobnost dlouho ignorovat. Bzdúch po celý svůj život odolával lákadlům z centra divadelního slovenského dění a i když svým herectvím domácí scénu dávno přerost, zůstal jí věrný. S košickým divadlem byl Bzdúch svázán více než 40 let a pracoval zde až do r. 1983, kdy odešel do důchodu. 

Po dobu své bohaté herecké kariéry na divadle vytvořil okolo 200 rolí a mnoho činoherních inscenací také sám režíroval. V hrách domácí i světové klasiky, stejně jako v moderní drámě, se Bzdúch svým vitálním instinktem zmocňoval nejrozmanitějších figur. Jeho herectví nebylo uměním vášnivých gest, ale herectvím vnitřního chvění, což dokázal v titulní roli Shakespearova Othella nebo v jeho milované postavě Jeroma de Courvoiseira z Rollandovy Hry o lásce a smrti. Nezapomenutelným pro mnohé zůstane také jako Willy Loman ve Smrti obchodního cestujícího Arthura Millera. Ruské klasické hry Čechova, Dostojevského, Gorkého nebo Ostrovského nabídly Bzdúchovi celou řadu hereckých kreací a díky schopnosti ostře diferencovat svoji figuru, vytvořil celou galerii typů také v divadelní české a slovenské klasice. 

S prkny, co znamenají svět se Jan Bzdúch rozloučil rolí Leonida Sergejeviče Bryzgalova ve hře Valerie Vrublevské Zasedání katedry, ale po premiéře cenzura závěrečný akt ze hry odsekla a Bzdúch díky tomu svou poslední divadelní roli nikdy nedohrál.

Film, televize:
Před kamerou debutoval menší úlohou ve Wassermanově veselohře Čertova stěna a malé role od té doby zůstaly jeho filmovým údělem. Také Slovenská televize si všimla Bzdúchova talentu a díky tomu s televizí spolupracoval od jejího prvopočátku. Plné vytížení na košickém jevišti, na hony vzdálené od centra filmových studíí, odsoudilo Bzdúcha být navždy jen výrazným typem pro určitý druh rolí a i to jen zřídka. Bzdúch tak byl několikrát knězem, důstojníkem a nebo s úspěchem vytvářel rodičovské postavy dospívajících dětí. To, že na filmovém plátně nehrál ústřední postavy najevo nedával a svým drobným rolím přesto vtisknul schopnost charakteru.

Tituly a ocenění:
Jan Bzdúch je laureátem Státní ceny Klementa Gottwalda za herecký výkon roku 1956, ale tuto cenu nedostal jen za svého Othella. Ve shodě s duchem a logikou té doby cenu získal s přihlédnutím k postavě Beresta z Kornijčukovy hry Chirurg Platon Krečet, kterou odehrál ve stejné sezoně. V r. 1969 byl J. Bzdúch jmenován zasloužilým umělcem.

Knižní publikace:
Jan Bzdúch je autorem vzpomínkové knihy Ošlehnutý oponou: vzpomínky herce, která vyšla v r. 1970.

Autor:repesinsky

zdroj

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář