Jdi na obsah Jdi na menu
 


Růžena Nasková - Helena Malířová

Růžena Nasková,*28.11.1884 - 17.6.1960 - herečka

 

Růžena Nasková byla spíše samotářské povahy a v době,kdy se ostatní dívky teprve loučí s hračkami,přečetla již spousty knih.Chodila od jedné barokní sochy k druhé a recitovala jim verše.Vyhýbala se lidem,protože se bála ,že by se jí smáli.Odposlouchávala jejich hovory a pak utíkala do stínu košatých stromů,k šumící kašně,pod lvici,jež naslouchala ,jak recitovala verše, a nesmála se jí.Skoro ze vrat staré zahrady vkročila na prkna jeviště. V Libni hrála poprvé před dospělými lidmi divadlo,kdy s odbyla svůj křest v klášterní škole.Vinohrady,Dejvice,Smíchov,jedno malé jeviště za druhým hostilo vysokou dívku.

Když jí bylo 18 let ,hledalo lublaňské divadlo naivku.Byla angažována jen na fotografii.Když tam přijela ,zhrozili se Slovinci její vysoké postavy.Dali ji hrát sentimentální milovnice,které její povaze vůbec neodpovídaly. Z Lublaně přišla rovnou do ND,kde se situace opakovala.Všichni uznávali její talent a báli se,aby ji nezískalo jiné divadlo.Když došlo k rozdílení úloh ,shledalo se ,že ji nemohou výhodně zaměstnat.

Hned poprvé hrála velkou roli.Byla to Markétka ve „Faustovi“. Markétku zahrála výborně. Pak ji dávali hrát salonní dámy.Trvalo to 2 roky než dostala výpověď,protože ji nemohli zaměstnat.Schmoranzovým a Kvapilovým přičiněním byla výpověď odvolána.Naskové se dostalo úloh vzteklých shakespearovských stařen,nebo velebných,majestátních žen. Vždy musela vyrovnávat vůlí a uměleckým úsilím nesouhlas mezi svým nadáním s fyzickými předpoklady.Úlohy hrála tak,jak ji kázalo umělecké svědomí,ale pod tím trpěla vnitřním nesouhlasem s jejich povahou.

Teprve pradlena v „ Madame Sans-Gene“ ji popřála možnost ,povědět všecko,co bylo v ní zamlčeno. Sehrála mnoho postav,jež se k sobě řadí v bohatou a pestrou galerii ( Roxana v Cyranovi, Libuši v Děvínu,Julaševičovou v Morálce paní Dulské,kojnou Ftatateeou v Césarovi,Erlynovou z Vějíře lady Windermeerové,Porcii v Kupci benátském ,královnu v Hamletovi,Strouhalku v Maryši,Isabellu z Kolumba,Vancovou z Večeře o osmé atd.) Uchopuje každou postavu nejdříve citem,aby ji pak zobrazila pomocí vrozené inteligence, Úmorné pracovitosti a přemýšlivosti člověka,žijícího v ústraní uprostřed myšlenek a knih.

Růžena Nasková rozdává z plátna lásku a víru v lepší život ( Příklady táhnou,Kvočna,Pod jednou střechou,Kouzelný dům,Paličova dcera) .Jsou chvíle ,kdy člověk nevěří,že i nejhorší by mohl pomýšlet na špatnost.Rozdává radost a spokojenost.Vlévá do zneklidněné duše klid a mír. Růžena Nasková se věnovala i rozhlasové činnosti, namluvila Staré pověsti české a řadu českých pohádek ….

Autor: Iveta Vaněčková

Autor: salzburgerland

zdroj Osobnosti,cz

Helena Malířová,*31.10.1877 - 17.2.1940 - spisovatelka



Helena Malířová byla prozaička, novinářka a překladatelka z němčiny, bulharštiny a francouzštiny.

Helena Malířová, starší sestra herečky Růženy Naskové, se narodila do pražské měšťanské rodiny, její otec byl magistrátní úředník. Provdala se do spisovatelské rodiny, stala se manželkou spisovatele Ivana Olbrachta a snachou Antala Staška.

Helena Malířová byla obětavou komunistickou pracovnicí a bojovnicí za zrovnoprávnění žen s muži.

Dílo Heleny Malířové:


Helena Malířová psala převážně proletářskou prózu.

Deset životů - autobiografický román, jde o rekapitulaci autorčiných vlastních zážitků od dob ideového vyspívání mezi pražskou proletářskou inteligencí z konce 19. století, přes zážitky z 1. světové války až do doby v době před vypuknutím 2. světové války.

Barva krve - 1932, román
Právo na štěstí - román
Stříbrný racek a jiné povídky - sbírka povídek
Křehké květiny - 1907
Mariola - román

Popel - román, osobní tragédie spisovatele Josefa Matějky a jeho ženy

Dědictví
Nový rok
Víno - román z prostředí sanatoria
Rudá besídka - publicistika

zdroj Osobnosti,cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář