Jdi na obsah Jdi na menu
 


Richard Tesařík - Richard Tesařík

Richard Tesařík,*25.12.1945 - herec, zpěvák

 

Richard Tesařík je členem skupiny Yo Yo Band, je testařskou duší celého Yo Yo Bandu. Díky němu vznikly takové hity jako Kladno, Rybitví, Jó já jsem srab, Jedem do Afriky či Gejza.

Kdyby se neživil hudbou, chtěl by trénovat sportovce. V mládí se věnoval atletice, dnes rodinnou štafetu převzali oba synové, Štěpán přivezl domů titul Mistra Evropy a řadu dalších ocenění.
 

 

Autor: bron

zdroj Osobnosti,cz

9. února 2015 • 12:00

Richard Tesařík promluvil o svém otci, válečném hrdinovi: Podivná smrt na návštěvě!

 

Jaké to je z dětského pohledu, mít tátu hrdinu?
„Byli jsme na něho hrdí, připadal nám hrozně veliký. Vím, že ve škole se o tom mluvilo, ale děti to zas tak nebraly. Svým zjevem byl však impozantní.“

Předpokládám, že jako generál byl přísný i doma?
„Generálem se stal později, ale přísný byl určitě. Měl bohužel pocit, že když on je hrdina Sovětského svazu, musí mít i geniální děti, které umějí integrály již v osmi letech. Takže facky občas létaly, ale naštěstí byl málo doma, takže to bylo jednou za čas.“

Jaké vlastnosti jste na něm obdivoval?
„Že byl čestný, přímý a že ze svého názoru neuhýbal.“

Je něco, co vám na něm vadilo?
„Měl na mě s bráchou vysoké nároky, ale jak jsem se později od jeho sester dozvěděl, v dětství prý byl stejný lajdák jako my. Asi na to časem pozapomněl.“

 

K čemu vás otec směroval?
„Abych byl lékař, což já nechtěl. Měli jsme kvůli tomu poměrně prudké neshody, zvláště když já projevil přání jezdit s buldozerem. Vedl nás i k hudbě, dobře zpíval, babička byla operní pěvkyně a také matka krásně zpívala. Koupili nám piáno, ale otec na to příliš nedohlížel, protože byl pořád pryč. Když přijel, chtěl ukázat, co umíme a pak konstatoval, že jsme se toho moc nenaučili.“

Jako frontový voják měl prý také problémy s alkoholem?
„Doma jsem ho zlitého nikdy neviděl. Maximálně, když si přivedl přátele, tak byli veselí, ale nikdy to nepřekročilo meze. Ty úlety měl zřejmě na nějakých banketech a oslavách. To pak dostával i záchvaty pravdomluvnosti a byl z toho průser.“

Líčil vám někdy nějaké situace z války?
„Jako dětem nám nic takového nevykládal, to si nechával pro sebe. Možná až později nám něco z té doby řekl.“

Jak se seznámil s vaší maminkou?
„V Buzuluku na frontě. Matka byla také voják, zdravotnice, na konci války měla hodnost nadporučík. Vzali se v roce 1944.“

 

 

I když nejsem zrovna matematik, vychází mi, že jste byl počat na frontě.
„Ano, narodil jsem se v prosinci 1945.“

I když byl váš otec hrdina Sovětského Svazu, byl za minulého režimu zatčen a uvězněn. Jak na ten den vzpomínáte?
„Tenkrát mi bylo asi osm let. S bráchou jsme si hráli na dvoře, a když jsem přišel domů, viděl jsem, jak se nám nějací lidé přehrabují v bytě a že i ve sklepě svítili baterkami. Máma brečela, nevěděl jsem, co se stalo. Nic nám k tomu neřekla, až potom jsme se od ní dozvěděli, že táta je na vojenském cvičení. Ani nám to nepřišlo divné.“

Jak otec zemřel?
„Stalo se to v době, kdy už byli s matkou asi pět let rozvedení. Na návštěvě na chatě u jeho přátel u Ústí nad Labem se veselili, hrálo se na kytaru a k ránu dostal záchvat. Zemřel na infarkt. Viděl jsem ho asi čtrnáct dní před tím a všiml jsem si, že mu nebylo dobře a bral si nitroglycerin. Tenkrát mi řekl, že má anginu pectoris. Mimochodem, zrovna studoval práva a byl ve čtvrtém ročníku.“
 

 

Richard Tesařík,*3.12.1915 - 27.3.1967 - generál

 

Richard Tesařík byl československý generálmajor, Hrdina Sovětského svazu.

Za svého dětství byl Richard Tesařík vychováván ve vlasteneckém duchu a věnoval se několika druhům sportu v Sokole.

První vojenskou zkušenost získal v boji proti Maďarům na Slovensku v roce 1939. V létě téhož roku měl konflikt s německými vojáky, kteří obsadili zbytek okleštěné republiky a emigroval do Polska. Tam bojoval po invazi do Polska proti Němcům u protiletadlové obrany, na počátku roku 1942 se přihlásil do nově se rodící československé vojenské jednotky v Buzuluku.

Již v bitvě u Sokolova prokázal své vynikající vojenské schopnosti a za hrdinství v bitvě o Kyjev byl vyznamenán spolu s Antonínem Sochorem a Josefem Buršíkem titulem Hrdina Sovětského svazu. V bitvě o Dukelský průsmyk byl jako velitel tankového praporu těžce zraněn.

Roku 1945 odešel studovat tankovou akademii v Moskvě. Po návratu ze SSSR byl jako člen KSČ rozladěn skutečnými poměry, které v Československu panovaly a dostal se do konfliktu s ministrem národní obrany Alexejem Čepičkou. Byl přemístěn na nižší funkci na Slovensko a poté byl tajně uvězněn.
Československá vláda se snažila vyžádat od SSSR souhlas k odejmutí titulu Hrdiny SSSR, ovšem to bylo sovětskou stranou odmítnuto. Byl z vězení propuštěn a v roce 1954 velel tankové divizi. Stal se zástupcem velitele nového vojenského okruhu a roku 1959 odešel na studia Akademie generálního štábu SSSR do Moskvy.
Zanedlouho byl za „nevhodné chování“ ze studií odvolán, vyloučen z KSČ a propuštěn z armády.

Odešel do civilu a začal studovat práva. Kvůli podlomenému zdraví studium přerušil a 27. března roku 1967 zemřel.

Ke slávě rodiny Tesaříků, i když jiného formátu, přispěli jeho dva synové Richard (1945) a Vladimír (1947-2003), zpěváci skupiny Yo Yo Band.

Autor: paxik

zdroj osobnosti,cz

 

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář