Jdi na obsah Jdi na menu
 


Petr Dohnal - Jindra Janoušková

Petr Dohnal,*1960 - herec

Po absolvování pražské DAMU se přes Národní divadlo v Brně a Státní divadlo v Olomouci dostal do Pardubic, kde působí od roku 1987 jako herec, od roku 1999 pak navíc jako ředitel a umělecký šéf.
Své nejvýraznjší role vytvářel od 90. let, kdy zaujal místo jedné z předních opor souboru. Vynikl např. jako Emil Magis v komedii F. Marceaua Vajíčko (1992), Dürrenmattův Frank V. (1995), jako druhá titulní postava v Kunderově komedii Jakub a jeho pán (1995), Chlestakov v Revizorovi (1998) či Proctor v Čarodějkách ze Salemu (1999).
Ani jako ředitel se nepřestal objevovat na jevišti, byl např. Tomášem Morem v Boltově dramatu Člověk pro každé počasí (2004), hrál roli Otce v Peckově inscenaci Romance pro křídlovku (2006). Muzikálové role mu svěřil Petr Novotný např. v My Fair Lady (2006) či v Chicagu (2009).
Petr Dohnal se objevoval (a objevuje) nejčastěji v postavách komediálních až tragikomických, mnohdy s ironizujícím až karikujícím podtónem. V režiích Jiřího Seydlera si dobře rozuměl s žánry vyžadujícími herecký odstup od postavy, umí akcentovat divadelnost replikami hranými přes publikum, s nímž dokáže nenásilně komunikovat - Bláznivé nůžky (2007).

Zdroj: Východočeské divadlo Pardubice,cz

Jindra Janoušková,*1956 - herečka



Přišla do Pardubic jako čerstvá absolventka DAMU už v roce 1979. Soubor ji od prvních měsíců vytížil velkými rolemi především klasického repertoáru: Verunka v Našich furiantech (1979), Alena v Noci na Karlštejně (1980), Helena v Čapkově R.U.R. (1982), Eva v Gazdině robě (1983) či Ofélie v Hamletovi (1984). Roli naivní, zamilované Anny v Šotolově hře Padalo listí, padala jablíčka (1986) zaznamenala i tehdejší Československá televize.
S jednou z nejslavnějších postav dramatiky 20. století se setkala v inscenaci Jakuba Korčáka Kočka na rozpálené plechové střeše, kde vytvořila ústřední roli Maggie (1987).
V 90. letech se objevovala především v komediálním a hudebním žánru např. jako Sonia Walsková v muzikálu Každý má svého Leona (1995) v režii Jiřího Suchého či Paní Peachumová v Gayově Žebrácké opeře (1997).
Po roce 2000 přišly nejprve další muzikálové role: matka Johnstonová v Pokrevních bratrech (2001), Golda v Šumaři na střeše (2002) a Vicki Nicholsová v muzikálu Donaha! (2005), následovala dramatická úloha Maji ve stejnojmenné hře Mariny Carr (2007).
Z poslení doby připomeňme alespoň Arkadinovou v Rackovi (2008), tajemnou titulní postavu v Casonově hře Jitřní paní (2008) či Raněvskou ve Višňovém sadu (2012).
Po prvních sezónách, v nichž se spontánně a přirozeně ztotožňovala s postavami "mladého oboru", zrála v herečku se schopností silného až jevištně dominujícího výrazu, s důrazem na nosné a pečlivě komponované slovní jednání.
S manželem Petrem Dohnalem mají dvě dcery Elišku, která je také herečkou, a Terezu.

zdroj Východočeské divadlo Pardubice,cz

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář