Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lola Skrbková - Vilém Pfeiffer

Lola Skrbková,*16.2.1902 - 28.9.1978 - herečka

divadelní režisérka, divadelní publicistka a pedagožka, manželka herce Viléma Pfeiffera.

Studium herectví absolvovala na Pražské konzervatoři v roce 1924. Od svých divadelních začátků se věnovala tehdejšímu avantgardnímu divadlu, kde ještě jako studentka působila nejprve s Jiřím Frejkou v Osvobozeném divadle, poté spolupracovala s Emilem Františkem Burianem, jemuž, mimo jiné, také pomáhala spoluzaložit Divadlo D34. Zde působila i jako režisérka a dirigentka, kdy se aktivně se zapojila i do jeho divadelních experimentů s voicebandem. Po Burianově zatčení a uzavření divadla v roce 1941 přešla s většinou souboru do Městských divadel pražských, která převzala provozování sálu pod názvem Divadlo Na poříčí.[1] Zde působila v letech 19411945.[2]

Po 2. světové válce pokračovala v souboru E. F. Buriana, avšak na konci sezóny 1945/1946 z divadlo po konfliktech v souboru spolu s dalšími 18 herci včetně Otomara Krejči odešla.[3] Později hrála i režírovala v řadě oblastních divadel, jejím posledním angažmá se stalo Horácké divadlo v Jihlavě, kde působila v letech 19551959.

Pro svou velmi dobrou práci s hlasem vyučovala herectví nejprve na Pražské konzervatoři a později i na brněnské JAMU.

V českém filmu ztvárnila řadu výrazných vedlejších postav, velice často se jednalo o nesympatické, přísné nebo i vyloženě záporné postavy (antihrdinky). Ve filmu začínala v roce 1937, v roce 1938 se objevila v dodnes hraném snímku Škola základ života, kde hrála středoškolskou profesorku biologie, o rok později pak v dramatu Věra Lukášová. Mezi její nejvýznamnéjší poválečné filmové role patří snímek Vlčí jáma režiséra Jiřího Weisse z roku 1957, velmi výraznou roli vytvořila i ve snímku Kladivo na čarodějnice režiséra Otakara Vávry z roku 1969.

V roce 1962 jí byl udělen titul zasloužilá umělkyně.

zdroj Wikipedie,cz

Pražskou konzervatoř vystudovala u profesorů Suchánkové, Laudové-Hořicové, Hurta a Svobody. Absolvovala jí v roce 1924. První fáze její tvorby je spjata s divadelní avantgardou. Nejdříve byla členkou Frejkova Osvobozeného divadla, odkud odešla s E. F. Burianem do divadélka Dada a v roce 1926 s ním přešla do Moderního studia. Působila v Burianově voicebandu a pomáhala mu založit D 34, kde působila jako herečka i jako režisérka. Po osvobození hrála i režírovala ve Zlíně, Ostravě, Benešově a Jihlavě.

Jako herečka se vyznačovala mimořádným citem pro hudebnost slova. Představovala často starší a staré ženy psychologicky složitých charakterů. Vystupovala i v rozhlase a televizi (SPOLUŽÁCI). Významná byla i její činnost pedagogická. Ve čtyřicátých letech učila na pražské konzervatoři a v letech šedesátých vychovávala studenty na brněnské JAMU. Byla činná i literárně. Je autorkou obsáhlé vzpomínkové stati o E. F. Burianovi "Od bubeníka k režisérovi", která vyšla ve sborníku JAMU 1980.

Ve filmu debutovala rolí pokrytecké, užvaněné a zlé Terezky, ženy krejčího Fialy, ve filmovém přepisu hry Ladislava Stroupežnického NAŠI FURIANTI (1937). Komickou dvojici klepen vytvořila s Růženou Šlemrovou v dramatu CO SE ŠEPTÁ (1938). Ve studentské komedii ŠKOLA ZÁKLAD ŽIVOTA (1938) se objevila v roli profesorky přírodopisu Suchánkové, přezdívané studenty Suchá lípa. Svou divadelní roli babičky Vilemíny si přenesla do filmu VĚRA LUKÁŠOVÁ (1939). Byla to staromódní, přísná a přitom důvěrně naivní babička. Přestože to byla její asi největší filmová role, rozhodně to nebyla role nejvýraznější. Následovaly většinou menší epizodní role v několika filmech, z nichž stojí za zmínku paní oficiálová ve středometrážním snímku STŘEVÍČKY SLEČNY PAVLÍNKY (1941) nebo sestra slečny Demourové v komedii PŘIJDU HNED (1942).

Po válce se herečka objevila např. jako Anna Kratochvílová v USMĚVAVÉ ZEMI (1952) nebo jako babička v kriminálce VRAH SKRÝVÁ TVÁŘ (1966). Žádná jiná herečka nevytvářela v českém filmu tolik nesympatických a zvláštních rolí jako Lola Skrbková. Příkladem jsou např. vesničanka zvaná Baba Jaga v dramatu NIKOLA ŠUHAJ (1947), žebračka v komedii ALENA (1947), zavražděná Maryna Matejová v ČAPKOVÝCH POVÍDKÁCH (1947) a cikánka věštkyně ve ZLATÉM KAPRADÍ (1963). Na druhou stranu jí tento způsob, jakým ji režiséři obsazovali, přinesl dvě stěžejní filmové role. Tou nejvýraznější byla fyzicky a mentálně postižená služka Petronila ve Weissově psychologickém dramatu VLČÍ JÁMA (1957), kde Skrbková vytvořila vynikajícím způsobem člověka (nikoliv karikaturu), který i při svém mentálním postižení dokáže velmi citlivě vnímat běh věcí v domě a zároveň chápe svoje místo a říct pravdu do očí své otrokářce (Klára J. Šejbalové) dokáže až po její smrti. Značný podíl pozornosti diváka dokázala Skrbková strhnout na sebe také ve Vávrově dramatu KLADIVO NA ČARODĚJNICE (1969), kde vytvořila roli žebračky Maryny Schuchové, která svojí naivitou a pudovým chováním získat obživu strhne čarodějnické procesy, když při svatém přijímání ukryje svoji hostii, aby ji prodala. Role žebračky Maryny byla její poslední rolí v českém filmu.

Lola Skrbková byla manželkou herce Viléma Pfeiffera. V roce 1962 získala titul Zasloužilá umělkyně.

Petr "Bart" Bartoš

zdroj ČSFD,cz

 

Vilém Pfeiffer,*5.8.1910 - 31.1.1986 - herec

 

 
  • narodil se v Praze, ale vyrůstal v Bratislavě


  • vzdělání

    reálné gymnázium v Bratislavě (nedokončeno)


  •  


  • zaměstnání

    1927–1935 herec ve venkovských divadelních společnostech - u Z. Melíška, A. Brázdové, J. Bittla,
    1935–1937 angažmá v avangardní scéně D 34 v Praze,
    1937–1939 hostování v Národním divadle v Praze,
    dále v Kladně (1939-1940), v Plzni (1941–1943),
    člen pražských divadel (Intimní divadlo, Nezávislé divadlo, Divadlo Nový život v Alhambře, Divadlo kolektivní tvorby, Lidová činohra, AUS Víta Nejedlého, Divadlo města Žižkova),
    člen Státního divadla v Ostravě (1948–1953), Městského divadla v Benešově (1953–1955), Horáckého divadla v Jihlavě (1955–1959) a Divadla bratří Mrštíků v Brně (1959–1975)


  • vytvořil řadu významných divadelních postav od milovníků až po postavy dramatické a charakterní


  • Zdroj Encyklopedie města Brna,cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář