Jdi na obsah Jdi na menu
 


Lenka Termerová - Martha Issová

Lenka Termerová,*12.7.1947 - herečka

 

Lenka Termerová vystudovala herectví a živí se jím. Po absolvování DAMU nastoupila do divadla Petra Bezruče v Ostravě, hostovala v divadle DISK, v Činoherním klubu i v Národním divadle.

Od roku 1981 je stálým hostem divadla Ypsilon, často spolupracuje s filmem a televizí. Ráda si poslechne každou dobrou hudbu. Nejvíc ji zlobí závist, největší radost jí dělá život. Postupem času se stává stále tolerantnější a náladu jí dokáže zkazit čím dál tím méně věcí.

S manželem Morisem Issou mají dceru Marthu Issovou, která je také herečka.

Autor: praziv

zdroj Osobnosti,cz

Martha Issová,*22.3.1981 - herečka

 

Herečka a dcera Lenky Termerové Martha Issová se narodila 22.3.1981 v Praze. Má bratra Filipa a je sestřenicí herečky Kláry Issové.

Studovala konzervatoř, přesto ji však nikdy nedokončila. I tak ale patří k jednomu z velkých českých talentů a nejnadanějším herečkám dnešní doby.

Svůj talent už prokázala na divadelních scénách jako je: Divadlo Na Fidlovačce, Divadlo v Řeznické, Divadlo Bez zábradlí, Dejvické divadlo, Černá labuť nebo třeba divalo Kalich, kde je k vidění v kultovní komedii Jana Krause Nahniličko v němž už několik let hraje Seňoritu.

Před kamerou jsme ji mohli vidět v seriálech a filmech: Náves, Hop nebo trop (II.), Dobrá čtrvt, Kukačky, Soukromé pasti (Tři do páru), Tajnosti, Děti noci, Operace Dunaj (premiéra v červenci 2009).

Autor: eslash, kerm

zdroj Osobnosti,cz

Hvězda Doktorů z Počátků Lenka Termerová: Rodina si z mé herecké kariéry dělala srandu!

Osud Lenky Termerové je mnohem zajímavější než veškeré výmysly scenáristů!
23. srpna 2014 ● 17:40

Lenku Termerovou (67) seriáloví diváci milují. Většinou totiž hraje "správňačky", které si každý snadno oblíbí a prožívá s nimi jejich osudy. Osud samotné herečky je přitom mnohem zajímavější než veškeré výmysly scénáristů.

 

Hrajete jednu z hlavních rolí v seriálu Doktoři z Počátků. Máte s postavou Jozefky něco společného?

„Tak určitě vzhled. (směje se) Ale jinak se to dá těžko posoudit. Samozřejmě, když hrajete jakoukoliv postavu, tak většinou nějaké společné rysy najdete. Někdy je ale možná zajímavější, když je herec nenajde, když musí hrát někoho, komu se absolutně nepodobá. To nás herce na herectví baví – že si můžeme před kamerou vyzkoušet věci, které bychom v normálním životě nezažili.“

Předpokládám, že lidé na ulici si vás ale s vaší postavou často spojují.

„Máte pravdu, to se skutečně děje. Když hrajete v takhle dlouhodobém projektu a divákům vstupujete několikrát týdně až do obýváku, mají pak pocit, že vás vlastně znají. Takže mě na ulici lidé oslovují často. A většinou mi říkají Jozefko.“ (směje se)

Dnes je u nás tento typ seriálu běžný, ale vy jste hrála v tom úplně prvním – v Rodinných poutech. Tušila jste tehdy, do čeho jdete?

„Vůbec ne. Dostala jsem tehdy nabídku a jela jsem se podívat do ateliérů, kde se měl seriál natáčet. Tam jsem se seznámila s celým týmem a zjistila jsem, že jsou to všechno hrozně mladí lidé. Bylo to celkem dobrodružné, protože jsme nikdo pořádně netušili, do čeho jdeme. Počítali jsme, že budeme točit tak půl roku, maximálně rok. A nakonec těch roků bylo šest!“

Bavilo vás to od začátku? Přece jen je to asi úplně jiný styl práce, než jaký jste do té doby zažila.

„Musela jsem si zvykat. Je to úplně jiné tempo a hlavně hrozný fofr s texty. Musíte se naučit třeba třicet stránek textu denně, někdy dokonce ještě víc. Takže celý den natáčíte, pak přijedete večer domů a tam do sebe ještě musíte natlouct texty na druhý den. Někdy už to jde dost ztuha, protože mozek je po celém dni unavený. Ale má to i světlejší stránku, hrozně se tím vytrénuje krátkodobá paměť.“

Zní to docela náročně. Neměla jste někdy chuť se na celé herectví vykašlat?

„Měla jsem takové období, tak okolo padesátky. Začala jsem si říkat, že bych chtěla zkusit něco úplně jiného. Začalo mi vadit, že je moje práce taková nehmatatelná, že nic nevytvářím. A taky to, jak je herec závislý na spoustě jiných lidí. Na tom, kdo ho obsadí, kdo ho režíruje… Tohle všechno na mě dolehlo a zatoužila jsem po změně, chtěla jsem si o svém životě a práci rozhodovat sama. Tak jsem odešla z vynikajícího angažmá v divadle Ypsilon, kde jsem byla čtvrt století a vlastně mi tam nic nechybělo. Ale ten pocit, že musím něco změnit, byl neodbytný.“

A co jste chtěla dělat?

„Měla jsem spoustu nápadů. Chtěla jsem procestovat svět nebo si udělat masérský kurz nebo třeba začít psát. Těch plánů bylo. Jenže po půl roce od mé výpovědi přišla nabídka právě z Rodinných pout a bylo po všem. Ale to období si pamatuju velmi intenzivně, snad víc jak rok jsem se zaobírala myšlenkou, že bych chtěla kompletně změnit svůj život.“

Syndrom vyhoření se asi nevyhýbá žádné profesi.

„To určitě ne. Zvlášť, když jedete dlouhá léta v takovém zápřahu. My herci jsme navíc v některých věcech dost infantilní, vůbec třeba nevnímáme roční období. Nedělíme rok na jaro, léto, podzim a zimu, ale na období před premiérou, po premiéře a tak dále. Čas pro nás prostě plyne trochu jinak a pak se najednou zastavíte a uvědomíte si, kolik už uběhlo let a přijde ta únava materiálu.“

Od té doby už se vám podobné myšlenky vyhýbají?

„Zatím ano. Asi mi i hodně pomohlo, že jsem na volné noze, to mi dalo aspoň trochu pocit, že o tom, jestli budu nebo nebudu pracovat, rozhoduju já sama.“

Co vás vůbec k herectví přivedlo? V rodině jste žádné herce neměla, pokud vím.

„To je fakt, neměla. Ale nějak jsem k tomu inklinovala od malička.“

Jakože jste byla malý exhibicionista, co se rád předváděl?

„Já jsem takový stydlín exhibicionista. Předvádím se ráda, ale jen před lidmi, které znám.“

To musí pak v divadle být trochu problém, ne? Tam většinu hlediště neznáte.

„Právě naopak. Já jsem stydlivá třeba ve společnosti. Ale jakmile vylezu na jeviště a posvítí se na mě, tak to ze mě úplně spadne. Ale že bych se potřebovala předvádět za všech okolností, jako třeba Jirka Lábus, to v sobě nemám.“

Co na vaši volbu říkali rodiče?

„Dělali si ze mě pořád legraci, nebrali to vážně, mysleli, že mě to časem přejde. Že je to vážné, pochopili, až když jsem si podala přihlášku na DAMU. Můj bratr chodil na práva a pořád si ze mě utahoval, že studuju kotrmelcovou školu. Naši měli strach asi hlavně z toho, jestli mám na tuhle profesi povahu. Jestli v tom, z jejich pohledu, tvrdém světě, dokážu prorazit.“

Dokázala jste. Hned po škole jste začala hrát v ostravském divadle, což s sebou ale neslo jisté nepříjemnosti…

„Ano, po roce jsem totiž přišla do jiného stavu, porodila jsem syna, ale manžel byl pracovně vázaný v Praze. Takže jsem v Ostravě zůstala se synem sama, měla jsem naštěstí úžasnou hospodyni, která se mi o něj starala, když bylo potřeba. Jenže tehdy bylo v Ostravě opravdu strašné ovzduší a syn Filip měl kvůli tomu hrozné problémy s průduškami. Takže mi nakonec doktor poradil, že by měl změnit prostředí.“

Jenže vy jste měla v Ostravě stále pracovní povinnosti…

„Právě. Moje maminka šla v té době zrovna do penze, takže se nakonec Filip přestěhoval k ní do Hradce. Byly to ale krušné časy, odjel, když mu bylo dva a půl roku a zpátky pohromadě jsme začali žít až v jeho pěti. Dva a půl roku jsem za ním jen dojížděla. Každou volnou chvíli jsem překonávala tyhle velké vzdálenosti, ale stejně to nebylo ono. A všechny peníze jsem dávala za telefon, volali jsme si pořád, zpívali jsme si spolu a tak.“

A manžel byl pořád v Praze?

„Ano, muž také takhle pendloval. Bylo to náročné a syn mi strašně chyběl. Věděla jsem, že tu situaci musím nějak vyřešit, že to takhle nejde. Takže jsem z divadla nakonec odešla a přesídlila jsem do Prahy, kde jsme konečně začali žít jako normální rodina. Když se pak narodila dcera Martha, byla jsem moc ráda, že už to bylo za úplně jiných okolností.“


 

Autor: Sandra Apostolidisová
zdroj Blesk,cz
Známá česká herečka jako malé děvčátko.

Známá česká herečka jako malé děvčátko. Foto: Archiv TV Nova

Poznáte holčičku na fotce? Bojovala s rakovinou a během léčby nemoci jí ochrnula ruka

7. září 2014 5:55

Z děvčátka na fotografii vyrostla herečka, kterou si budete pamatovat například ze seriálů Život na zámku, Rodinná pouta nebo nejnověji Doktoři z Počátků. Co se divadelního herectví týče, její jméno byste našli v archivech několika českých scén: v Divadle Petra Bezruče, Činoherním klubu, Studiu Ypsilon, Národním divadle či Divadle ABC. Její dcera je rovněž známou českou herečkou, manžel je televizní režisér. Uhodli jste, že je řeč o Lence Termerové?

Před pěti lety jí lékaři diagnostikovali rakovinu prsu a bylo nutné začít jednat. Herečka prodělala operaci, ozařování a chemoterapii. Během léčby jí bohužel znecitlivěla levá ruka, naštěstí se po čase do končetiny cit vrátil a dnes by vás při pohledu na ni ani nenapadlo, čím vším si prošla. Že nemoc porazila, ale neříká. Radši. Nechce nic zakřiknout.

Lenka Termerová je manželkou Morise Issy a matkou syna Filipa a dcery Marthy, také herečky. 

Jana Hofmanová, Super.cz

Martha Issová se pochlubila dcerou: Jako by mámě z oka vypadla!


 
7. října 2014 ● 19:25

Teprve nedávno oslavila dva roky, ale už teď je jasné, komu z rodičů je podobná. Kudrnatá Františka podobu své matky Marthy Issové (33) nezapře. Herečka svoji dcerku a partnera Davida Ondříčka (45) vyvedla na zahájení Designbloku, které „patřilo“ dětem.

 
 
 

Kdo si hraje, nezlobí. Nejspíš proto přivedla herečka Marta Issová na expozici s názvem Dětství v rámci Designbloku svou dvouletou dceru Františku. Ta byla z netradičních hraček celá paf. Hned se vrhla ke stolku plného hraček a jen stěží vybírala tu, kterou by si chtěla odnést domů.

Nakonec její pozornost upotalo obyčejné klubko, které se válelo na zemi. Františka ho s chutí rozmotávala a vůbec ji nevadilo, že její máma Martha s tátou Davidem Ondříčkem stojí opodál zabřednuti do rozhovoru.

Františka je čím dál více podobná své matce. S Marthou mají naprosto identicky velké a černé oči a také stejný výraz ve tváři. I kudrnaté vlasy má po své mamince. Tak když po Issové zdědila krásu, možná se jednou ukáže, že po otci zdědila jeho režisérský talent.

 
 
 
Autor: tesk
zdroj Blesk,cz

  28. dubna 2015 • 13:07

Martha Issová: Z ošklivky sexy princezničkou s neuvěřitelně nadupaným dekoltem! FOTO UVNITŘ

Martha Issová
Martha Issová (Marek Pátek, Dalibor Puchta, ara)
 
 

 

 

 

 

 

 

 

Svůdný úsměv, sexy dekolt, šarm, kam se podíváš. Tak takhle jste herečku Marthu Issovou určitě ještě neviděli. Co stojí za její sexy proměnou? Nová něžná role v pohádce Alice Nellis Sedmero krkavců.

 

Kromě sexy vizáže předvede herečka na filmovém plátně také dokonalou pantomimu. V roli dívky Bohdanky, která musí zachránit sedm svých prokletých bratrů, totiž příliš mnoho slov nenamluví. Většinu pohádky je totiž němá.

"Marthu v roli krásné dívky, statečné Bohdanky, uvidí diváci vůbec poprvé. Jako hlavní hrdinka je zcela přirozená a šarmantní, i když si musela poradit s tím, že je její postava téměř celou dobu němá," řekla producentka pohádky Ester Honysová.

Mimo Marthu Issovou si v nové verzi Sedmero krkavců zahrají například také Zuzana Bydžovská v roli čarodějnice nebo Sabina Remundová jako zlá královna. V kinech se pohádka poprvé objeví 4. června. A bude se zjevně na co těšit...

autor ph

Zdroj Aha,cz

 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář