Jdi na obsah Jdi na menu
 


Karolina Slunéčková - Rudolf Vodrážka

Karolina Slunéčková,*8.4.1934 - 11.6.1983 - herečka

 

Svým talentem zaujala široké publikum, přestože na výrazné filmové role neměla příliš štěstí. O to víc zářila na prknech, která znamenají svět. Její kouzlo spočívalo v dokonale přirozeném projevu a schopnosti vcítit se do jakékoli role. Tak se zapsala do dějin herectví Karolína Slunéčková. „Byla jako sluníčko, které bohužel příliš brzy přestalo svítit,“ říkalo se o ní.

Těžká nemoc předčasně ukončila její životní dráhu - herečka odešla ještě před tím, než dovršila padesátku. „Její časný odchod z tohoto světa je krutý tím, že Karolína nestihla všechno, co v ní bylo, vypovědět. Byla to velká osobnost, krásná ženská a opravdu báječná herečka,“ vzpomíná na svoji dobrou kamarádku Jiřina Jirásková. Vystihla ji přesně.

S kufrem do světa
Karolína Slunéčková, narozená jako Olga Sluníčková, odmalička milovala společnost. Její rodiče měli hospodu v Ústí, takže měla ke společenským radovánkám velmi blízko. Učaroval jí také film a ráda navštěvovala místní biograf. Snad právě ten odstartoval její hereckou dráhu. Ve dvanácti se zapsala do baletu, ale k divadlu jí dopomohli až rodiče, kteří v ní rozpoznali komediální talent. Když jí bylo patnáct, poslali ji studovat herectví do Českých Budějovic.

„Vyrukovala jsem s dvěma velkými kufry - v jednom peřiny, v druhém šaty a zbytečnosti, které jsem nikdy k ničemu nepotřebovala. Měla jsem na sobě kostkovaný kostýmek, žluté tričko, strašně dlouhou sukni, malý kufřík, v něm jídlo, pletení, knihu a kabelku… Velmi dobře si pamatuji na okamžik, kdy se vlak rozjížděl a na nástupišti stála moje zlatá máma s tatínkem. Měl staženou čepici hluboko do čela, to snad proto, aby mu nebyly vidět slzy,“ tak si tenkrát Slunéčková zapsala svůj silný zážitek do dívčího deníčku.

Říkala mu ‚pocitovník‘ a pečlivě do něho zaznamenávala své dojmy, plány i strachy. V Budějovicích dostala své první angažmá. Odtud přestoupila do Vinohradského divadla v Praze, kde se brzy stala jednou z nejoblíbenějších hereček. Na DAMU se seznámila také se svým budoucím manželem, hercem Rudolfem Vodrážkou, s nímž vychovala syna Rudolfa. I on se později uplatnil u filmu.

Dáma každým coulem
Kromě divadla, filmů a seriálů Slunéčková často vystupovala v televizních estrádách, kde poutala pozornost svým humorem a nenuceným vyprávěním. Kvůli svému temperamentu se ale, jak sama přiznávala, často dostala do svízelných situací. Své názory říkala bez okolků, z plných plic a tím si prý někdy pořádně ‚zavařila‘. „Vnímám srdcem a není divu, že si občas nabiju ústa. Teprve potom si uvědomím, že existuje taky rozum.

Utěšuji se tím, že co mi Pán Bůh nedal na mozkových závitech, to mi vynahradil na intuici,“ pronesla v jednom rozhovoru. Karolína Slunéčková strhávala pozornost i svým vzhledem. Bývala velká parádnice, milovala nakupování a uměla se nastrojit jako hvězda. Nejvíce si potrpěla na boty, šátky a extravagantní klobouky - jen málokdy jste ji mohli potkat bez nějaké módní pokrývky hlavy. Na jevišti pak okouzlovala mimořádným půvabem a z jejích štíhlých nohou diváci mohli jen těžko spustit oči.

Pohybovala se navíc s takovým glancem, že i s malou rolí dokázala zastínit hlavní postavy. V životě si prý příliš nepřipouštěla žádné starosti. Jediné, čeho se strašně obávala, byly nemoci. Byla silná kuřačka a na rakovinu zemřel i její otec. Když pak onemocněla jedna z jejích kolegyní, vzklíčila v ní předtucha, že dopadne stejně. Těžko říct, jestli její psychika proměnila obavy ve skutečnost, ale za rok Karolína svou kolegyni následovala na pravdu boží. Bylo jí devětačtyřicet let.

Autor: igorek1974

zdroj Osobnosti,cz

 

Karolina Slunéčková

Karolina Slunéčková byla
opravdové sluníčko

8.4.2014

Půvabná, temperamentní, bezprostřední, ale i srdečná, bezelstně upřímná a se smyslem pro humor - taková byla herečka Karolina Slunéčková, která se narodila před 80 lety, 8. dubna 1934. A i když ve filmu a v televizi ztvárňovala většinou menší role, hrála je nezapomenutelně a podle vlastních slov ráda. Dlouhou řadu skvělých rolí pak vytvořila například v Divadle na Vinohradech.

Karolina Slunéčková, absolventka DAMU, dokázala dobře ztvárnit postavy zralých milovnic a životachtivých žen, současně byla přesvědčivá i jako maminka v řadě filmů pro děti a mládež. K těm známějším patří její role v seriálech My všichni školou povinní a Dynastie Nováků či v televizních filmech Ten svetr si nesvlíkej, Ženu ani květinou neuhodíš, Případ mrtvých spolužáků či Parta hic.

Hvězda Karoliny Slunéčkové, jejímž manželem byl herec Rudolf Vodrážka, vyhasla v nedožitých padesáti letech - zemřela bohužel velice předčasně na rakovinu plic 11. června 1983.

red
zdroj i60,cz
 

Rudolf Vodrážka,*9.3.1932 - 21.2.2001 - herec

Rudolf Vodrážka se narodil 9. března 1932 v Plzni. Roku 1955 vystudoval herectví na pražské DAMU, už za studií vystupoval ve školním DISKU, a krátce působil v trutnovském Krajském oblastním divadle (1955 – 1956) a v českobudějovickém Jihočeském divadle (1956 – 1959). Následně zakotvil definitivně v Praze jako člen Divadla Jiřího Wolkera (1959 – 1991).
Po transformování této scény na Divadlo na Starém Městě (1991 – 1996) zde vydržel až do jeho zrušení. Poté definitivně opustil hereckou kariéru a odešel na odpočinek. Tato scéna se zaměřovala především na dětské publikum a Rudolf Vodrážka byl svojí sošnou vysokou postavou právě předurčen pro role v tomto žánru.
Na divadelních prknech se objevil ve hrách a dramatech „Othello“ (Lodovico), „Bílá nemoc“ (Asistent), „Sluha dvou pánů“ (Florindo), „Naši furianti“ (Václav), „Lucerna“ (Mušketýr), „Tři mušketýři po dvaceti letech“ (Porthos), „Císařovy nové šaty“ (Řehoř), „Strakonický dudák“ (Alamír), „Loupežník“ (Kovář), „Kat a blázen“ (Don Cristobal), „Deník Anny Frankové“ (Van Daan), „Romeo a Julie“ (Escalus), „Krvavý soud“ (Beneš), „Juro Jánošík“ (Kuzmány), „Zdravý nemocný“ (Argan), „Zkrocení zlé ženy“ (Petruccio), „Veselé windsorské paničky“ (Rytíř Jan Falstaff), „Sen noci svatojánské“ (Oberon), „Fidlovačka“ (Hvězdoleský), „Vynález zkázy“ (Plukovník), „Hadrián z Římsů“ (Rytíř Světislav), „Comenius“ (Žerotín a Rembrandt) ad.
V české kinematografii debutoval ještě během studií, když vystoupil ve dvou studentských projektech Studia FAMU. Sehrál tak chalupníka v krátkém snímku V PODZEMÍ (1954) Jaroslava Pograna a lékaře z blázince v dalším krátkém filmu BLÁZNI MEZI NÁMI (1955) Franka Beyera, Ralfa Kirstena a Konráda Petzolda. Ovšem do klasické herecké dráhy se Vodrážka poprvé zapojil až v 60. letech.
Před filmovou kamerou se objevoval nepravidelně a bohužel jen v menších rolích. Představoval tehdy družstevníka ve filmu ŽALOBNÍCI (1960) Ivo Nováka, muže v kombinéze v Lipského MUŽI Z PRVNÍHO STOLETÍ (1961), člena národního výboru a přítele matky (Miluše Zoubková) v Novákových ZELENÝCH OBZORECH (1962) a NA LANĚ (1963) a číšníka v komedii ČINTAMANI & PODVODNÍK (1964) Jiřího Krejčíka.
Po osmileté přestávce se v 70. letech do ateliérů vrátil jako pořez ve středometrážním filmu Jindřicha Poláka PAN TAU A CESTA KOLEM SVĚTA (1972), milenec Betky (Oľga Šalagová) v Hanibalových DVOU VĚCECH PRO ŽIVOT (1972), ženich ošetřovatelky Jiřiny (Libuše Geprtová) Rudolf v dramatu Jaroslava Balíka V KAŽDÉM POKOJI ŽENA (1974), s manželkou a herečkou Karolinou Slunéčkovou jako rozvádějící se manželé Kadlecovi ve Smoljakově a Podskalského KULOVÉM BLESKU (1978) a asistent ve škole v krimi KAM NIKDO NESMÍ (1979) Dušana Kleina. V menších epizodách pokračoval i v 80. letech, které byly i jeho poslední filmové, po roce 1989 se už před kamerami neobjevil.
Byl tedy Rouskem v Matějkově HODINĚ ŽIVOTA (1981), lékařem ve Vorlíčkově komedii ZRALÉ VÍNO (1981), inspektorem ve Steklého životopisném dramatu KAŽDÉMU JEHO NEBE (1981), mužem Jiřiny Strakové (Laďka Kozderková) v komedii ZELENÁ VLNA (1982) Václava Vorlíčka, otcem ženicha Karla Čerepatky (Vlastimil Zavřel) v komedii Ivo Nováka FEŠÁK HUBERT (1984), chodcem ve Vorlíčkově pohádce RUMBURAK (1984), gardovým důstojníkem v dramatu …NEBO BÝT ZABIT (1985) Martina Hollého ml., otcem Kučerou v Brynychově kriminálce MRAVENCI NESOU SMRT (1985), řidičem v tričku v dětském Polákově snímku CHOBOTNICE Z II. PATRA (1986) a příslušníkem VB v kriminální DIVOKÉ SVINI (1989) Jana Kubišty.
Své herectví uplatnil v rozhlase („Pachatel neznámý“, „Kdyby láhve měly křídla“, „Ptáci bez hejna“, „Pasáček vepřů“), dabingu (ROMEO A JULIE, JINDŘICH VIII. A JEHO ŠEST ŽEN, PRINC EGYPTSKÝ, LEGENDA O ROBINU HOODOVI), v televizních filmech (JAK PŘIJÍT O ŽIVOT, ZELENÝ RYTÍŘ, NARCISOVÝ DŮM, BRONZOVÁ KORUNA aj.) a seriálech (MUŽ NA RADNICI, NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA, ARABELA, OKRES NA SEVERU, MALÝ PITAVAL Z VELKÉHO MĚSTA, SLAVNÉ HISTORKY ZBOJNICKÉ, CIRKUS HUMBERTO atd.).
Jeho ženou byla herečka a kolegyně Karolina Slunéčková (1934 – 1983). A jejich synem byl střihač a režisér Rudolf Vodrážka ml. (*1960). Rudolf Vodrážka zemřel 21. února 2001 v Praze, krátce před devětašedesátými narozeninami.

Jaroslav "krib" Lopour

zdroj ČSFD,cz

 

 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář