Jdi na obsah Jdi na menu
 


Josef Maršálek - Pavla Maršálková

Josef Maršálek,*8.1.1920 - 7.9.1973 - herec

 

 

Josef Maršálek se narodil 8. ledna 1920 v Plzni. Pod jeho jménem vystupovala také dlouholetá starší manželka a rodačka z Plzně Pavla Maršálková (1917 – 1990). Maturoval roku 1939 na plzeňském reálném gymnáziu a odešel do Prahy studovat práva na Univerzitu Karlovu, které musel přerušit po zavření vysokých škol nacistickými okupanty.

S hereckou prací započal již na konci okupace v rodné Plzni (1943 – 1944). Následně prošel jako herec divadelní společností F. Sece (1944 – 1945), Východočeským divadlem (1945 – 1946), Studiem pražského Národního divadla (1946 – 1948), Divadlem S. K. Neumanna (1949 – 1958), kde byl v letech 1955 až 1958 ředitelem a nakonec Národním divadlem v Praze (1958 – 1973).

V Národním divadle působil do své smrti jako člen činoherního souboru (1958), ekonomický náměstek ředitele (1958 – 1961), šéf činohry (1961 – 1965), zástupce šéfa činohry pro věci provozu (1965 – 1969), zástupce šéfa výpravy pro věci provozu (1. listopad 1969 – 1. říjen 1971) a také vedoucí ekonom výroby (1. říjen 1971 – 7. září 1973).

Hereckou dráhu a umění Josefa Maršálka můžeme zaznamenat do roku 1955. Vytvářel zejména různé milovnické, mladické a hrdinské role a úlohy v domácím a světovém repertoáru. Představoval je zejména svým mladickým temperamentním zjevem, mimikou, gesty, hlasem a dalšími výrazovými prostředky. Z malého množství divadelních rolí si vyjmenujme: klíčník („Car Ivan Hrozný“), voják a hlasatel („Oblak a valčík“), Dobroděj („Ze života hmyzu“), Leopold Krüger („Když mramor oživne“), plukovník („Kulový král“), Karas Louda („Městečko na dlani“), policejní prefekt („Nezvěstná“) či don Felix („Opatřete si dvojníka“).

V pozdějších letech svoji herecko dráhu a kariéru plně obětoval pro politické funkce, administrativní a ekonomické úkoly a zastupitelské a vedoucí posty. Byl znám svojí pečlivostí, svědomitostí a obětavostí. Své organizační schopnosti využil zejména v práci pro Divadlo S. K. Neumanna a Národní divadlo. Vždy usiloval o vytvoření dobrých podmínek pro tvůrčí práci herců a pracovníků.

S filmem spolupracoval pouze párkrát, a to zejména v období své herecké dráhy. Svoji filmografii sestavil z rolí zcela zfanatizovaného mladého nacisty a syna dřevorubce, německého Čecha (J. O. Martin) Hanse Langera, který v afektu zabije svoji matku (Marie Nademlejnská) i sestru (Milica Kolofíková) ve Weissově dramatu ULOUPENÁ HRANICE (1947), pážete v Cikánově historické komedii ALENA (1947), strojníka Toníka Trunečka v dramatu Františka Čápa ZNAMENÍ KOTVY (1947), dělníka Milana Hoši v dramatu VELKÁ PŘÍLEŽITOST (1949) režiséra K. M. Walló, raněného studenta v Krškově historické rekonstrukci REVOLUČNÍ ROK 1848 (1949), Beránka ve Slavíčkově detektivce DNES O PŮL JEDENÁCTÉ (1949), rychtářova syna Vojty v Čápově dramatu DIVÁ BÁRA (1949), nadporučíka Rudyho v dětském snímku MALÝ PARTYZÁN (1950) Pavla Blumenfelda, člena StB v dobrodružném Čechově dobovém dramatu EXPRES Z NORIMBERKA (1953), úředníka osobního oddělení v BOTOSTROJI (1954) K. M. Walló či hlasatele na letišti v dramatu NEVĚRA (1956) pod režijní taktovkou (opět) režiséra K. M. Walló.

Filmovou kariéru ukončil o šestnáct let později těsně před svoji předčasnou smrtí velkou úlohou komunisty Josefa Urbana v česko – polském dramatu BITVA O HEDVIKU (1972) Juliana Dziedziny, na kterém se podepsala nastávající neblaze proslulá normalizace.

V dřívějších letech spolupracoval také s rozhlasovými médii. Josef Maršálek se také angažoval politicky, což se odrazilo i na jeho práci. Byl členem různých svazů, organizací a funkcí. Byl dlouholetým členem KSČ, za kterou byl zvolen v roce 1963 jako kandidát ÚV KSČ.

Zejména za svoji politickou práci mu byla udělena Cena Ústředního Národního výboru hlavního města Prahy (1959) a předán Řád práce (1968). Josef Maršálek zemřel 7. září 1973 v Praze ve věku pouhých padesáti tří let. Jeho obětavá manželka Pavla Maršálková ho přežila o celých sedmnáct let.

Jarda "krib" Lopour

zdroj ČSF,cz

1950-79 členka Div. S. K. Neumanna v Praze. Z rolí: Stázka (F. Šrámek, Léto), Maryša (A. a V. Mrštíkové), Paní Marjánka, matka pluku (J. K. Tyl), Paní Hošková (W. Shakespeare, Veselé paničky windsorské). Film: Brontosaurus, 1980;Čas lásky a naděje, 1976; Panenství a kriminál, 1969; Ostře sledované vlaky, 1966; Zločin v dívčí škole, 1965; Dařbuján a Pandrhola, 1959; Štěňata, 1957; Muž v povětří, 1956.

zdroj abecední rejstřík encyklopedie Vševěd,cz
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář