Jdi na obsah Jdi na menu
 


Johana Munzarová - Naděžda Munzarová - Ivan Kraus

Johana Munzarová,*15.8.1962 -

 

Je dcerou z prvního manželství herce Luďka Munzara a loutkoherečky Naděždy Munzarové. Rodiče se rozešli, když jí byly dva roky. Její matka si po rozvodu v roce 1966 vzala za manžela 1967 Ivana Krause. V roce 1968, když jí bylo 6 let, odjeli z ČSR.

Po odjezdu z Československa trávila své dětství v Itálii, Švýcarsku, Paříži, na Bahamách a v Anglii, pak se její rodina na podzim 1971 dostala do Německa. Od dětství měla Johana k herectví velmi blízko, už jako malá stála na jevišti a před kamerou. Po maturitě se dostala do Mexika (o jejím pobytě v této zemi se zmiňuje Ivan Kraus ve své knize "Prosím tě, neblázni!"). V Mexiku Johana potkala jednu ze svých lásek a také zde studovala balet a herectví na National Academy of Performing Acts. V roce 1987 se vrátila do Paříže . Zde studovala francouzský jazyk na Sorboně. Ve Švýcarsku pak vystudovala cestovní ruch. Po narození své dcery v roce 1993, pracovala v Německu a Francii pro německou a francouzskou lodní společnost až do roku 2004, kdy se vrátila do Baden-Badenu. Zde žije se svým současným partnerem německým profesionálním fotografem Peterem Hillertem. V jejich studiu natáčí také audiobooks. Tancuje a řídí taxi. Ovládá díky cestování a pobytech v různých zemích kromě rodné češtiny anglický jazyk, německý jazyk, španělský jazyk a francouzský jazyk...

Autor: katka7932

zdroj Osobnosti,cz

Ivan Kraus,*1.3.1939 - herec

 

Ivan Kraus je český spisovatel, herec a loutkoherec. Mezi lety 1968 a 1990 žil v exilu. Bratr českého herce Jana Krause.

Studoval na gymnáziu v Praze na Letné, které zakončil maturitou v roce 1957. Při studiu hrál ve Dvořákově divadelní společnosti. V letech 1957–59 navštěvoval Školu mezinárodních ekonomických vztahů, poté několik měsíců pracoval v podniku Keramika. Na podzim 1959 nastoupil základní vojenskou službu. První rok byl v odloučené rotě hlídající palivo a další rok a půl pracoval na Pardubickém letišti jako vojenský letecký mechanik. Během služby založil umělecký soubor zabývající se hudbou, recitací a pantomimickými výstupy. V Pardubicích ho herec Jiří Sýkora pozval ke spolupráci do literárního kabaretu Experiment. Ivan Kraus zde působil jako mim, později jako spoluautor a interpret. Během vojenské služby psal a v časopise Voják otiskli jeho první povídku. Po službě, prodloužené o mnoho měsíců kvůli kubánské krizi, zůstal v kabaretu Experiment, ale pro politické názory, které vyjadřoval v satirických skečích, byl z Pardubic vyhoštěn a kabaret byl rozpuštěn. Odešel s herci Josefem Krausem a Jaroslavem Kremlou do Havířova, kde jim spisovatel Eduard Světlík umožnil při osvětovém domě založit novou skupinu literárního kabaretu Mikrodivadlo (spolu s Blankou Krskovou a Dagmar Jakubovskou). Mikrodivadlo obdrželo v roce 1962 první cenu na festivalu humoru a satiry Haškova Lipnice. Na jednu sezónu byl Ivan Kraus angažován do Divadla Petra Bezruče v Ostravě, kde hrál v inscenacích režisérů Jana Kačera a Saši Lichého (Andora, Tři mušketýři, Kavkazský křídový kruh, Lázeňská sezóna, Milenci z kiosku) a spolupracoval s rozhlasem.

Mezi roky 1963 a 1968 pracoval v Praze, kde ho angažovalo státní divadelní studio do skupiny černého divadla Hany Lamkové. S Jiřím Sýkorou založili nový literární kabaret pro dva Toulavý kabaret. Dále spolupracoval s časopisy, rozhlasem a filmem (Byt a Zahrada Jana Švankmajera, Schormův Konec faráře). V roce 1963 se skupinou černého divadla SDS vystupoval v pařížské Olympii, v letech 1964–65 v hotelu Tropicana v Las Vegas v pořadu Folies Bergére a v Los Angeles v televizní show Binga Crosbyho. Několik reportáží z Paříže i z USA publikoval v rozhlase a v časopisech. Po návratu z USA pokračoval Ivan Kraus v jevištní činnosti v Praze. V roce 1967 se oženil s herečkou Naděždou Munzarovou a s přáteli založil novou divadelní skupinu Velvets. Psal také texty k melodiím skladatele Milana Kymličky. V soutěži O děčínskou kotvu 1968 zvítězila jejich píseň Až jednou, kterou zpíval Milan Drobný.

V exilu (1968–1990)
V srpnu 1968 vystupoval s divadelní skupinou ve varieté Rozmarýn v Brně; s ní také 3. října 1968 odjel na zahraniční zájezd, kterého však využil k emigraci. Za nedovolené opuštění republiky byl Ivan Kraus i jeho manželka v roce 1974 odsouzeni k trestu odnětí svobody na jeden rok. (Prezident republiky jim 27. října 1988 udělil amnestii, kterou však nepřijali.)

V prvních letech exilu střídal příležitostná zaměstnání, posléze se od roku 1973 živil jako volný spolupracovník vysílání pro mládež v TV-SWF Baden-Baden, kde působil jako spoluautor scénářů a loutkoherec.

Publikoval v českém exilovém časopise Zpravodaj. Dr. Jaroslav Strnad, který časopis vedl, byl také prvním editorem Krausových knížek, vycházejících v nakladatelství Konfrontace. V prvních letech spolupráce s Pavlem Tigridem v časopise Svědectví publikoval Ivan Kraus pod pseudonymem Viktor Vadim.

Jeho politické satiry byly překládány do angličtiny a publikovány v časopise Index on Censorship a jeho skeč Censor zfilmován s Anthony Hopkinsem . Od roku 1975 pod jménem Blackwits hraje se svou ženou s loutkami v evropských varieté a televizích.

Po revoluci
Po roce 1989 dál vystupuje s loutkami v zahraničí, ale mohl se vracet do Čech, kde opět spolupracuje s časopisy. Jeho knížky, vydávané od roku 1976 v exilovém nakladatelství Konfrontace Zurich, začaly od roku 1991 vycházet také v Praze.

Některé jeho knížky jsou na pokračování čteny v Českém rozhlase. Také často účinkuje v pořadu Host do domu.

Dílo Ivana Krause
Knihy

- To na tobě doschne (1976 Konfrontace, Curych, 1991 přetisk: Rozmluvy, Praha, 2006 dvojjazyčné vydání: Garamond, Praha)
- Prosím tě, neblázni! (1978 Konfrontace, Curych, 1992 přetisk: Rozmluvy, Praha, 1994 německý překlad: Frieling, Berlín)
- Jak nám uletěly třísky (1971 Konfrontace, Curych)
- Číslo do nebe (1984 Konfrontace, Curych, 1993 druhé vydání: Marsyas, Praha, 1994 třetí vydání: Academia, Praha)
- Výhodné nabídky (1992 Marsyas, Praha)
- Nejchytřejší národ (1994 Marsyas, Praha)
- Rodinný sjezd (1996 Marsyas, Praha, 2000 druhé vydání: Academia, Praha, 2005 dvojjazyčné vydání: Garamond, Praha, 2006 francouzsky: Noir sur blanc, Paris-Lausanne)
- Má rodina a jiná zemětřesení (1998 Academia, Praha) – trilogie: To na tobě doschne, Prosím tě, neblázni! a Číslo do nebe
- Muž za vlastním rohem (1999 Academia, Praha) – satiry
- Kůň nežere okurkový salát (2000 Garamond, Praha)
- Medová léta (2001 Academia, Praha)
- Muž pod vlastním dohledem (2002 Academia, Praha) – satiry
- Snídaně v poledne (2002 Garamond, Praha) – fejetony z cest
- Udělej mi tichoučko! (2003 Academia, Praha)
- Kdybys nebyla, vymyslím si tě (2005 Academia, Praha)
- Muž na vlastní stopě (2007 Academia, Praha) – satiry
- Ve vlastních názorech se shodnu s každým (2007 Garamond, Praha) - aforizmy
- Poker bez esa (2007 Větrné mlýny, Brno) - šest her

Hry a scénáře
- Zahrajte si kabaret č. 2 (1963 Dilia, Praha) – spoluautor
- Zahrajte si kabaret č. 3 (1963 Dilia, Praha) – spoluautor
- Textbeat (1965)
- Toulavý kabaret (1967 Dilia, Praha) – spoluautor
- Zahrada (1967) – spoluautor scénáře podle vlastní povídky Nepřítel z mládí
- Vejtaha (1970) – spoluautor hry pro děti
- Kontrasty (1971) – spoluautor scének pro černé divadlo
- Komedie z rance (1971) – spoluautor scének pro černé divadlo
- X-Y-show, Sowieso, Pouki-Fouki (1973–1975) – spoluautor scénářů zábavných seriálů pro mládež pro televize Baden-Baden a A2 Paris
- Happy day (1975) – spoluautor hudební skeče pro loutky Blackwits
- Rocking (1985) – spoluautor hudební skeče pro loutky Blackwits
- Gala (1986) – muzikál
- Poker bez esa (1996) – hra
- Doručovatel (1997) – monolog
- Víkend (1998) – komedie
- Na břehu (1999) – hra
- Vše, co dosud nevíte o vzniku bulvární komedie (2000)
- Živý květ (2003) – komedie

zdroj Osobnosti,cz

Naděžda Munzarová,*8.12.1932 - herečka

 

 

 

 
 
 
Naděžda Musílková od 12.VI.1957 Munzarová, 1953-57 studium AMU (dramaturgie, režie, technologie, loukoherectví),
1953-1968 externě v TV Praha, 1960-1968 prof. asist. AMU,od 1958 v různých "černých" divadlech, Srnec, Semafor, Na zábradlí, Lamková, Laterna Magika, Vinohradské, Národní, Komedie, Krátký film, 59 Vídeň, 60 Kijev, Moskva, 1962 dcera Johana, 63 Paris, 64 Las Vegas, 66 rozvod, 67 Velvets a svatba s Ivanem Krausem, 68 odchod z Čech, 68 Švýcarsko, Italie, 69 Paris, Bahamy, 70 Anglie, 71 Wiesbaden filmtrik studio, 72-92 SWF Baden-Baden, od 1975 jako Blackwits (NM-IK) 4x Olympia Paris, 10x Loews Monte Carlo, 29 let v Crazy Horse Paris a opakovaná angažmá v Italii, Švýcarsku, Španělsku, Německu a v různých Tv shows EU. 1990 možnost návratů do Cz. Jako studentka pracovala jako hlasatelka v rozhlase HK, v tanečním a divadelním souboru, v zahradnictví, ve slévárně, v traktorové stanici, jako vychovatelka, v lesnictví, v gumárně, v perníkárně a u zedníků. Závodila na lyžích a v lehké atletice. Byla činná v Sokole a ve Skautu. V exilu pracovala jako uklízečka, švadlena, čalounice a údržbářka apartmentů, animátorka trikového filmu - než se mohla opět věnovat své profesi loutkoherectví.

zdroj FDb,cz

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář