Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jaroslava Vysloužilová - Stanislav Waniek

Jaroslava Vysloužilová,*12.4.1936 - herečka

Širší veřejnosti je herečka Jaroslava Vysloužilová poměrně málo známá, dlouhá léta ale patří k významným osobnostem šumperského divadla a svými kreacemi obohatila také několik zásadních filmů šedesátých let. Pochází z Prostějova, kde také vystudovala Střední pedagogickou školu. Již tady inklinovala k uměleckému zaměření a po maturitě nastoupila na brněnskou JAMU, kde v roce 1960 absolvovala studium herectví.

Po škole hrála Vysloužilová v Beskydském divadle v Novém Jičíně (1960-1962), po dvou letech odešla do Slováckého divadla v Uherském Hradišti, kde strávila pět sezón (1962-1967). Tehdy také debutovala na filmovém plátně, první menší rolí se uvedla v hodnotném dramatu AŤ ŽIJE REPUBLIKA (1965) z těsně poválečné doby. Vzhledem k blízkosti Uherského Hradiště k bratislavskému filmovému studiu byla pak obsazena do slovenského filmu PANNA ZÁZRAČNICA (1966). V dalším českém filmu NOC NEVĚSTY (1967) vytvořila manželský pár s Josefem Větrovcem.

V roce 1967 nastoupila Jaroslava Vysloužilová do angažmá v Severomoravském divadle v Šumperku, kde působí dodnes, tedy již více než čtyřicet let. Na šumperském jevišti začínala velkými dívčími rolemi (Maryša, Pygmalion), v nichž projevila nesporný herecký talent. Šumperku zůstala věrná, našla tu zázemí, velké příležitosti, přízeň diváků a zamilovala si okolní přírodu. V průběhu let se přehrála do zralých ženských postav (Noc na Karlštejně, Harold a Maud).

K práci ve filmu se vrátila koncem šedesátých let, opět ve spolupráci s Karlem Kachyňou (SMĚŠNÝ PÁN, 1969), mezitím se ale objevila také ve slavném filmu VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI (1968). Větší příležitost dostala ještě v dramatu SVATEJ Z KREJCÁRKU (1969), pak ale několik let zůstávala jen regionální divadelní herečkou. Hlavní ženskou roli dostala později v tendenčním snímku O MORAVSKÉ ZEMI (1977), kde v ústředním páru hrála s Radoslavem Brzobohatým. Její další práce před kamerou se odehrávala ve formátu nevelkých epizod (RADOST AŽ DO RÁNA, 1978; HOUSATA, 1979), znovu se ale uplatnila také ve slovenské kinematografii (NEVERA PO SLOVENSKY, 1981). Až po další přestávce si na ni vzpomněli režiséři mladší generace (MARIAN, 1996; POSTEL, 1998).

Angažmá v oblastním divadle je mimo jiné příčinou, proč jsme se s Jaroslavou Vysloužilovou prakticky vůbec nesetkali na televizní obrazovce, objevila se jen v seriálu ČETNICKÉ HUMORESKY (1997). Nadále ale zůstávala aktivní v divadle, za své vystoupení v představení Tři velké ženy obdržela cenu za nejlepší herecký výkon na divadelním Festivalu Miloše Movnara (2000). V posledních letech na jevišti hrála například v Ostře sledovaných vlacích, Hvězdách na vrbě nebo Marii Stuartovně. Nejnověji se prosadila i jako režisérka (César a Drana, 2010). V roce 2007 obdržela Jaroslava Vysloužilová od Nadace Život umělce cenu Senior Prix.

Manželem Jaroslavy Vysloužilové je herec Stanislav Waniek V (*1931), taktéž dlouholetá osobnost šumperského divadla. 

Stanislav Waniek,*27.10.1931 - 2.11 -herec

Šumperk – Divadlo v Šumperku přišlo o jednu ze svých nejznámějších osobností. V pátek 2. listopadu zemřel jeho dlouholetý herec Stanislav Waniek.

„Znali jsme se spolu ještě dříve, než jsem byl profesionálním hercem a ředitelem divadla. Nemám uměleckou školu, proto to pro mě byl člověk, který se mi stal takovým učitelem. Byl to člověk, který si svou osobností a přístupem k lidem hodně získával přátele," řekl Waniekův herecký kolega a někdejší ředitel šumperského divadla Petr Král.

Stanislav Waniek se narodil 27. října 1931 v Ostravě. V první polovině 50. let vystudoval Janáčkovu akademii múzických umění v Brně. Jeho prvním angažmá bylo divadlo v Českém Těšíně. Než ho herecká kariéra zavedla v roce 1967 do Severomoravského divadla v Šumperku, prošel ještě scénami v Kladně, Novém Jičíně a v Uherském Hradišti.

Za své dlouholeté působení v Šumperku vychoval Stanislav Waniek řadu místních divadelních ochotníků a nadšenců. Pravidelně spolupracoval s Divadelním studiem Šumperk a v tehdejším Severomoravském divadle občas režíroval také pohádky.

Na divadelních prknech se Stanislav Waniek v posledních letech objevoval spíše sporadicky. V roce 2008 hrál v úspěšné inscenaci Hvězdy na vrbě. Jeho poslední rolí byl v roce 2009 Král v Matěji Poctivém. V roce 2008 převzal spolu se svou manželkou Jaroslavou Vysloužilovou Cenu města Šumperka za přínos městu.

„Poslední dobou jsem s ním a s Jirkou Konečným sdílel šatnu. A teď tam zůstalo prázdné křeslo. To je najednou, navíc v mém věku, citelná ztráta. Myslím si, že je to opravdu citelná ztráta pro celý Šumperk. Ztráta člověka, který zde nechal obrovskou část svého divadelního života. Teď se ta opona zavřela," poznamenal Petr Král, kterého zpráva o Waniekově úmrtí osobně velmi zasáhla.

Stanislav Waniek se letos dožil 81 let. Datum posledního rozloučení bude známé pravděpodobně v pondělí.

DENÍK/Petr Krňávek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář