Jdi na obsah Jdi na menu
 


Sophia Lorenová

 Sophia Lorenová,*20.9.1934 - herečka

Sophia Lorenová bezesporu patří k nejkrásnějším a nejvýznamnějším herečkám nejen v rodné Itálii, pro niž je součástí národního pokladu. Narodila se v roce 1934 v Římě, v chudých poměrech , stejně jako její mladší sestra Maria. Obě se narodily v nemanželském svazku a přijaly otcovo přijmení Sciccoloni. Dětské roky Sophia neměla v životě jednoduché, děti měly v ní dobrý terč posměchu. Chudoba, nemanželská a k tomu hubená jak tyč, děti na ni pokřikovaly. Matka byla průměrná kabaretní herečka. Co se jí v životě nepodařilo, očekávala od své dcery, proto využila všech možností, přihlašovala Sophii do soutěží krásy, konečně se to povedlo až v roce 1949, kdy byla v Neapoli zvolena jednou z dvanácti Princezen moře. Ač žili všichni v bídě, matka pro ni udělala vše nemožné, poslala ji v Neapoli do herecké školy, pod jménem Sophie Lazzaro, pózovala ve fotorománech, v časopisech.

V roce 1951 získává titul Miss Elegance, rok na to soutěží o titul Miss Roma, potkává se se ženatým filmovým producentem Carlo Pontim, který je z ní paf. A díky přátelství, které spělo přes překážky k manželství, přicházejí pro Sophii krásné role, kterými ohromila filmový svět. Hlavní role ve filmech Afrika pod mořem (1952), Aida (1953), udělaly ze Sophie hvězdu a začíná vystupovat pod jménem Sophia Loren, které vymyslel sám o dvacet dva roků starší Ponti. Ale on je stále ženatý, v Itálii se rozvést nemohl, tak obě hrdličky odletěly do Mexika, kde se Ponti nechal rozvést a hned na to uzavřel sňatek se Sophií. Jenže v Itálii byly jiné pořádky, církev rozvody zakazovala a Ponti byl obviněn z bigamie a sňatek byl anulován. Jeho první manželka bojovala o majetek, nebyl malý a ten letitý rozdíl, kdo by si na ně tehdy vsadil, že budou spolu až do smrti. Kdysi se říkalo, že oba spolu podepsali nějakou ďábelskou úmluvu, kterou Sophia nemůže nikdy bez trestu vypovědět. Také se říkalo, že oba měli problémy s placením daní, které jsou i u nás velkou samozřejmostí, proto také spekulovali nad možností získat francouzské občanství. Opakování rozvodu i svatby v roce 1966 ve Francii byl umožněn.

Režisér Vittorio de Sica věřil v talent mladé herečky a zahrnoval ji velmi krásnými rolemi, za které byly i ceny Oscar a Ponti si mnul ruce, má krásnou ženu, peníze se jenom hrnou. De Sica Sophii svěřuje hlavní roli ve filmu Zlato Neapole (1954). V roce 1960 se točí podle románu Alberta Moravii Horalka, za nějž Lorenová získává Oscara, film je černobílý a u nás se v televizi promítá s titulky.
V povídkovém filmu Boccaccio 70 hraje prodavačku losů, kdy vítěz loterie se s ní vyspí. Ve třech povídkách Včera, dnes a zítra s Marcellem Mastroiannim, předvedou tři různé pohledy na ženu a muže, kteří mají různé možnosti. Mě osobně se líbí povídka, kde chudí manželé nesplácejí dluhy, děti se jim rodí, jak na běžícím pásu a žena se rozhodne, že raději půjde do vězení. Město na ně vybere sbírku. Ve třetí povídce se do lehké ženy zamiluje mladík, ze kterého se měl stát kněz a rodina je z jeho rozhodnutí nešťastná. Ve filmu Manželství po italsku jsme svědky absolutního hereckého koncertu Sophie Lorenové, kde ji poznáme již jako mladou, svobodnou dívku Filumenu a vše dobré i zlé s ní prožíváme až do doby, kdy si ji opravdu Mastroianni bere i s jejími třemi chlapci z lásky. Film Slunečnice byl natočen v koprodukci se Sovětským svazem. Zde Giovanna, žena, které odešel za války na východní frontu muž, se nemůže vyrovnat s tím, že se muž po válce nevrátil a rozhodne se jej jet do SSSR hledat.

Filmovým partnerem byl často Marcello Mastroianni, kteří spolu hráli v 10 filmech, ten poslední je z roku 1994 (Prêt-à-Porter). Pontimu, který Sophii řídil kariéru a v 60. a 70. letech byly velké úspěchy, se podařilo svoji ženu prosadit i v Hollywoodu, kde natočila např. filmy Pýcha a vášeň, Cid, Pád říše římské, Klíč, Taková žena. Herečka hraje po boku fešáků, kteří měli smůlu, Sophia byla věrná svému manželovi, a ti fešáci nebyli žádné nuly, zde jde o herce (Clark Gable, Cary Grant, Frank Sinatra, Charlton Heston, Richard Burton i Marlon Brando).

V 80. letech již tolik rolí nedostávala, byly roky, kdy nenatočila nic, proto se vrhla na psaní kuchařek a napsala celkem tři. A to i s úspěchem.
Že se lásce nedá diktovat, poznala na svých bedrech její sestra Maria, která se provdala za syna italského fašistického vůdce Mussoliniho, Romana, žila s ním v letech 1961 – 1970.

Sophia Lorenová dnes žije v Kalifornii, manžel Ponti jí zemřel v roce 2007, občas i ve věku 80. let něco natočí, má s Pontim dva syny - Carla Pontiho jr. (*1968), který se vyšphal až na dirigenta kalifornského symfonického orchestru a mladšího Edoarda (*1974), který se po hereckých, dětských krůčkách dostává až k režii a psaní scénářů. A je i zajímavé, že po dobu, kdy Lorenová ošidila stát na daních, nejezdila do Itálie, protože jí hrozilo vězení, ale touha po domově byla velká, proto si šla odsedět celý měsíc do vězení! To je příběh herečky, která se z ošklivého kačátka vyklubala v krásnou labuť. V mládí bylo dní, kdy měla hlad, sestra jí připravila i zlé chvilky, po sňatku se synem velkého – malého Duceho, nevybíravě se na ní dívali lidé, poté přišly úspěchy, kdy si mohla dovolit koupat v šampaňském, ve vaně ze zlata a zlatými kohoutky.

Sophia Lorenová hrála např. ve filmech : Chléb, láska a čokoláda (1955), Hraběnka z Honkongu (1966), Mortadela (1971), Verdikt (1974), Přejezd Kassandra (1976), Světlo pro mého syna (1984), Životy svatých (2004), La voce umana (2014)....

Autor: jarda53


Sophia Loren je typickým příkladem chudé vesnické dívky a navíc i „ošklivého káčátka“ (měla přezdívku Párátko), stanoucí se jednou z nejkrásnějších a nejrespektovanějších hereček nejen rodné Itálie, nýbrž celého světa.

Vlastním jménem Sophia Scicolone se narodila jako nemanželské dítě Romildě Villani a Riccardu Scicolone ve vesničce u Neapole. Ač nemanželské děti, ona i její mladší sestra Marie užívaly otcovo příjmení. Matka Romilda, sama neúspěšná herečka, přihlašovala Sophii do mnohých soutěží krásy, čímž si chtěla zřejmě vyplnit svoje nenaplněné sny o slávě. Nakonec se Sophií jela až do filmových ateliérů v Římě.

Zde se teprve patnáctiletá Sophia od menších rolí, díky svému exotickému zevnějšku, propracovávala stále výš. Kolem roku 1951 se seznámila s významným producentem (svým pozdějším manželem) Carlem Pontim. Teprve ten ji nabídl smlouvu, zaplatil herecké kurzy, začal shánět větší, jejímu typu odpovídající role a také si ji přejmenoval na Sophii Loren. Ve filmové verzi opery AIDA (1953) ztvárnila Sophia svou první titulní postavu. Na konci 50. let už byla italskou hvězdou a chyběl jen krůček k mezinárodnímu úspěchu. Ten ji pomohl udělat režisér Vittorio de Sica, když jí nabídl hlavní roli v HORALCE (1960), natočenou podle nejslavnějšího románu Alberta Moravii. V ní předvedený mimořádný výkon vynesl Sophii, jako první herečce v historii, Oscara za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli, přestože to bylo v neanglicky mluveném filmu.

60. a 70. léta jsou pro Sophii Loren obdobím největší slávy, točí v Evropě i v Americe, dramata i komedie, na kterých spolupracovala se svým nejčastějším filmovým kolegou, Marcellem Mastroiannim. Byly to především komedie Vittoria de Sicy BOCCACCIO ´70 (1962), VČERA, DNES A ZÍTRA (1963) nebo MANŽELSTVÍ PO ITALSKU (1964), za něž byli oba nominováni na Oscara. V roce 1977 s Mastroiannim natočila i drama ZVLÁŠTNÍ DEN (1977).

Od 80. let už bohužel nepřišla žádná zajímavá role. Film PRET-A-PORTER (1994) Roberta Altmana ji sice malinko po dlouhé době zviditelnil, ale kritika ho nepřijala nijak nadšeně. A tak si Sophii většina lidí pamatuje jako tu temperamentní, sebevědomou, překrásnou třicátnici ze 60. let. Ale ze svého půvabu neztratila nic ani ve svých sedmdesáti letech. Když ji před pár lety viděl na předávání Oscarů Tom Hanks, prý jen vyhrkl: „Paní Lorenová, jste ta nejkrásnější žena, jakou jsem v životě viděl.“

Sophia vyměnila rodnou Itálii za Ameriku, dnes žije v Californii. Na světě považuje za nejdůležitější rodinu - má dva syny Carla a Edoarda.

Autor: Ingrid