Jdi na obsah Jdi na menu
 


Marta Friedmanová

Marta Friedmanová,*31.10.1900 - 19? - herečka

Ve dvacátých letech vstoupila do českého filmu herečka Marta Friedmanová. Zanechala v něm stopu v podobě několika postav většinou osudem zkoušených dívek a pak se z filmu opět vytratila. Nevíme o ní vůbec nic, snad jen kromě data jejího narození. Marta Friedmanová přišla na svět 30. října roku 1900 v Praze. Jaký byl hlavní podnět, který v roce 1921 přivedl mladou dívku k filmové branži, to bohužel nevíme. V případě životopisných informací o její osobě můžeme vycházet bohužel jen z jejích filmových rolí.

V roce 1921 debutovala Marta Friedmanová před filmovou kamerou v dramatu STÍNY režiséra Přemysla Pražského. Marta zde vytvořila roli Žofky, dcery pytláka Hrona, jehož ztvárnil František Kudláček. Snímek natočený v barrandovských ateliérech se nedochoval, pouze 11 fotografií, z nichž na jedné je zvěčněna také Marta Friedmanová se svým filmovým otcem Františkem Kudláčkem.

Od dramatu přešla Marta Friedmanová ke grotesce. V roce 1922 se objevila ve snímku CHOULOSTIVÉ NÁMLUVY, z něhož se dochovala jen část, resp. některé scény. Marta Friedmanová zde vytvořila bezejmennou roli dívky, aby se pak na tři roky ve filmu odmlčela. Opět se před kamerou objevuje až v roce 1925. Z žánru odlehčeného vstoupila opět do dramatu s názvem OHNIVÝ DRAK, v němž zřejmě vytvořila hlavní roli. Více však o filmu říci nemůžeme. Nebyl nikdy dokončen z finančních důvodů a navíc se nedochovaly údaje o jeho obsahu. Natočené filmové materiály zmizely v propadlišti dějin a do doby současné přetrvaly pouze dvě fotografie. V soupisu němých filmů je přetištěna fotografie pětadvacetileté Marty Friedmanové, nepříliš výrazné dívky s oválným obličejem a tmavými zvlněnými vlasy. 

V roce 1927 se pod režijním vedením opět Přemysla Pražského objevila Marta Friedmanová v dalším dramatu s názvem BATALION. Příběh natočený podle stejnojmenného románu a následné divadelní hry od Josefa Haise-Týneckého je emotivním příběhem dr. Uhra, který se po velkém osobním zklamání dostane mezi obyvatele pražské periférie. Roli Lojzky, dcery zedníka Rokose (Vladimír Smichovský), ztvárnila právě Marta Friedmanová. Nejednalo se zřejmě o roli velkého rozsahu, nicméně šlo o účast ve filmu, který patří ke klenotům naší němé éry. Herecké umění mladé herečky nám v tomto případě zůstalo zachováno. 

Poměrně velkou příležitost před kamerou dostala Marta Friedmanová v roce 1928, kdy v režii Julia Szöreghiho a Roberta Zdráhala ztvárnila postavu Marie v dramatu SOUBOJ LÁSKY. Milostný příběh, v němž hraje hlavní zápletku dávné tajemství vraždy týkající se rodin obou milenců, byl natáčen ve vídeňských ateliérech a v Rakousku vznikly také exteriéry. Snímek, který dokumentoval herectví i některých rakouských umělců, nebyl dochován vyjma 40 fotografií. 

Melodrama PRAŽSKÉ DĚTI taktéž z roku 1928 bylo natáčeno v ateliérech Kavalírka v Praze. Exteriérové scény vznikly na Malé Straně, objevuje se zde také Kampa a Stromovka. V režii Roberta Zdráhala hrála Marta Friedmanová hlavní roli Aničky Klánové, prožívající na počátku I. světové války bolest ze ztráty otce, popraveného pro odboj. Ani v tomto snímku nechybí láska a dramatické zvraty. Není bez zajímavosti, že ve filmu byly použity skutečné dokumentární záběry ze října roku 1918, v čemž spočívá asi největší hodnota celého snímku, v tomto případě dochovaného.

Již jen poslední role, resp. dvojrole, čekala třicetiletou Martu Friedmanovou před filmovou kamerou. V roce 1930 hraje komtesu Alžbětu vydávající se za pradlenku Bětušku v dalším melodrama s názvem PRADLENKA JEHO JASNOSTI. Příběh mladé komtesky, která se odmítne provdat za prince Otta a namísto toho své srdce věnuje švarnému poručíkovi, končí zajímavým rozuzlením. Vychází najevo, že poručík je ve skutečnosti princ a krásná pradlenka, s níž se setkal, je komtesa Alžběta, kterou si původně vůbec nechtěl proti své vůli vzít. Příběh lásky dvou lidí, kteří k sobě našli cestu v domnění, že jsou někým jiným, nám nebyl zachován. Natáčel se v rakouském Schönbrunnu a na hradě Lichenstein. Zde stopa Marty Friedmanové v českém filmu končí. Na dochovaném snímku je Marta Friedmanová v roli komtesky krásnější nežli na záběrech z předchozích filmů, její tvář je zralejší, zajímavější. O to více škoda, že šlo o její poslední vystoupení před kamerou. 

Vážení čtenáři tohoto článku, další ze záhad naší kinematografie – jméno Marty Friedmanové – je zde, věříme, že nám pomůžete sebemenší informací dokreslit další osudy této ztracené herečky, o níž ani nevíme, kdy zemřela. Děkujeme předem za Vaše ohlasy. 

Zdroj: FIKEJZ, M.: Český film – Herci a herečky I. díl, Praha, 2006 
Český hraný film 1898 – 1930, I. díl, Praha, 1995

Autor: Hortensie


 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář