Jdi na obsah Jdi na menu
 


Marie Durnová

Marie Durnová,*24.2.1943 - herečka

souboru Činohry NDB

Soupis rolí:

  • TAJEMSTVÍ PRALESA aneb 800 mil po Amazonce: Jaquita
  • KRÁL RICHARD III.: Vévodkyně z Yorku
  • REVIZOR: Žena Luky Chlopova
  • ZASLÍBENÍ: Míla, kasobruslařská trenérka Hany
  • KONEC DOBRÝ, VŠECHNO DOBRÉ: Hraběnka Rousillonská, Bertramova matka
  • CYRANO Z BERGERAKU: Matka Markéta
  • ŠÍPKOVÁ RŮŽENKA: Vypravěčka, Královna
  • JAK JE DŮLEŽITÉ MÍTI FILIPA: Slečna Prismová
  • ČERNÁ MADONA BRNĚNSKÁ: Aneška máti
  • ZLATÍ CHLAPCI: Ošetřovatelka
  • MANDRAGORA: Paní

Narodila se v Brně. Už během svých školních let se věnovala recitaci a divadlu v dramatickém souboru při Domě pionýrů v Lužánkách pod vedením herce tehdejšího Divadla Julia Fučíka Eduarda Muroně. Po maturitě chtěla studovat JAMU, ale nebyla přijata, a tak nastoupila jako elévka do pražského Divadla Jiřího Wolkera, kde strávila dva roky. Jejími prvními rolemi na profesionálním jevišti byly Delfín a Nemocná opička v pohádce Doktor Bolíto.

V roce 1962 se stala členkou Divadla bratří Mrštíků. Poprvé se  na novém působišti objevila jako Terezka v Tylově Lesní panně. Velmi upoutal její citlivý výkon v inscenaci hry Maxe Frischa Andorra, kde po boku Ladislava Lakomého ztvárnila v režii Jana Fišera ústřední ženskou roli Barblin. U Mrštíků hrála rovněž Blanku ve Zkrocení zlé ženy, byla výbornou Věrou Lukášovou v inscenaci Burianovy dramatizace povídky Boženy Benešové v režii Josefa Henkeho, Margaretou Morovou v Plevově inscenaci hry Roberta Bolta Člověk pro všechny časy, ve Špirkově inscenaci Goldoniho komedie Vějíř hrála  Candidu, v Kaločově Katu a bláznovi Juanillu a Betty ve Špirkově inscenaci Priestleyho hry Nebezpečná křižovatka a další role. Účinkuje v té době v Českém rozhlase v Brně především v pořadech režisérů Olgy Zezulové a Josefa Hebkého.

Znovu se pokusila dostat se na JAMU, tentokráte úspěšně a měly být dokonce přijata do 2. ročníku, ale došlo k rozhodování mezi školou a divadlem, Marie Durnová dala přednost divadlu. Nastoupila do angažmá v Divadle F.X.Šaldy v Liberci, kde její herectví dále vyzrálo a kde vytvořila řadu závažných rolí jako například  titulní roli Anny Christie ve hře amerického dramatika Eugena O´Neilla, Zrzy ve Feydeauově Dámě od Maxima, Andělu v Kolierově Chudáku manželovi anebo Zuzku ve Langrově komedii Velbloud uchem jehly.

Marii Durnovou si tehdy zve Otomar Krejča do své legendární inscenace  Čechovových  Tří sester, v níž hraje roli Iriny.

V Liberci, který v té době žil mimořádně bohatým a inspirativním divadelním životem, zakládá režisér Jan Schmidt Studio Ypsilon. Marie Durnová mění jistotu „kamenného“ divadla za nejistotu studiové scény a v Ypsilonce, s níž se po čase stěhuje do Prahy, stráví téměř dvě desítky let. Z množství postav, které v Ypsilonce vytvořila připomeňme alespoň Annu Marii v Kobáři Stelzigovi Václava Kaplického, Čarodějnici v Makbethovi a Julinku ve hře Jana Schmidta Třináct vůní.

Počátkem devadesátých let měni Marie Durnová své liberecké angažmá za působení v dalším významném souboru experimentálního charakteru. Je jím ústecké Činoherní studio. Na této scéně zaujala mimo jiné v postavách Zity v Páralových Milencích a vrazích, Otýlie ve Franku V. Friedricha Dürrenmatta a paní Nomsenové ve hře Meteor téhož autora, Shakespearovy Lady Macbeth, Dotty v populární komedii Michaela Frayna Zepředu zezadu a Marlon ve hře Woodyho Allena Nepijte tu vodu.

V roce 1994 přechází tehdejší soubor Činoherního studia i se svým šéfem Petrem Poledňákem do pražského Divadla Rokoko, kde Poledňák uvádí svou hru Romové a Julie, kterou sám režíruje. V této inscenaci hraje Marie Durnová po boku Josefa Laufra postavu Družky vůdce romské party.

 

V roce 1996 se stává členkou Divadla ABC. Zde opět hraje Otýlii ve Frankovi V., ve hře Harold a Maude Collina Higginse, je paní Chasenovou, v Thomasově Charlesově tetě doňou Lucií d´Alvadorez, Betty ve hře Cizinec autora Larryho Shue či statkářkou Korobočkou v Bulgakovově dramatizaci Gogolových Mrtvých duších, pannu Čipernou ve Veselých paničkách windsdorských, Vilemínu Talbottovou ve Williamsově Sestupu Orfeově,

abychom jmenovali jen některé z jejích postav. Souběžně s působením v Divadle ABC účinkovala Marie Durnová také na scéně Městského divadla v Mladé Boleslavi, kde opět vytvořila řadu pozoruhodných kreací jako například Beulah Binnigsovou ve Williamsově Sestupu Orfeově, Fanku v Čapkově Loupežníku, opět si s úspěchem zahrála paní Chaseovou v Heroldovi a Maude, v Tylově Tvrdohlavé ženě si s chutí zahrála Kabelkovou, v alžbětinské hře autorů Beaumonta a Fletchera Rytíř hořící paličky Kupcovou.

V roce 1999 ji obsazuje režisér Vladimír Drha do role paní Plaché ve filmu Početí mého mladšího syna.

V roce 2000 úspěšně absolvuje pod vedení profesora Ivana Vyskočila studium na katedře autorské tvorby a pedagogiky na pražské DAMU.

V roce 2006 se stává členkou činohry ND Brno, kde se znamenitě představila  v titulní roli hry Bertholda Brechta Matka Kuráž a její děti. Vynikající byla i její Claire Zachanassianová v Dürrenmattově Návštěvě staré dámy. Na jevišti Mahenova divadla ji diváci mohli vidět i v roli paní Chanelové v Thomasově Osmi ženách, v Baronce v Hofmannstahlově Škole manželů anebo v postavě Jaquity v Goldflamově inscenaci Tajemství pralesa. V Redutě hrála v Pokorného inscenaci hry Éros  Pavla Kohouta roli hospodyně Václavy. Výraznou hereckou kreací byla její Vévodkyně z Yorku v Plachého inscenaci Král Richard III., roztomilá a neodolatelná byla její slečna Prismová v inscenaci Jak je důležité míti Filipa.

 

zdroj ND Brno,cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář