Jdi na obsah Jdi na menu
 


Luba Skořepová

Luba Skořepová,*21.9.1923 - 23.12.2016 -herečka

 vlastním jménem Libuše Skořepová, je česká herečka, spisovatelka, autorka divadelní hry, dlouholetá členka činohry Národního divadla v Praze. Často je její jméno nesprávně komoleno na „Ljuba“, přestože se tato herečka jmenuje vlastním jménem Libuše, ze kterého vznikla přezdívka „Luba“.

 

Život

V letech 19421944 studovala herectví na Pražské konzervatoři. Po osvobození působila v Souboru mladých Jindřicha Honzla a ve Studiu ND (19451948). Po jeho zániku se v roce 1948 stala členkou činohry Národního divadla

Své poslední představení na prknech Národního divadla odehrála dne 18. června 2014 při derniéře Gogolovy hry Revizor. Během šedesáti šesti let působení ve zdejším souboru ztvárnila na 140 rolí.

Jejím prvním manželem byl herec Josef Pehr, druhým spisovatel Pavel Hanuš (19281991).

Ocenění

  • 1966 zasloužilá členka ND
  • 1988 zasloužilá umělkyně
  • 2010 Cena FOREVER YOUNG, Městské divadlo Most
  • 2014 Cena mimořádného šarmu, Český rozhlas

zdroj Wikipedie,cz

Herectví vystudovala v letech 1942-45 na Konzervatoři Praha. Po osvobození působila v Souboru mladých J. Honzla a ve Studiu Národního divadla. Už v těchto prvních letech si zahrála řadu vděčných rolí – za všechny připomeňme např. její Annu ve Vančurově Učiteli a žákovi (1945), Nevěstu v Lorcově Krvavé svatbě (1946) a titulní roli Mášenky v Afinogenově hře. Po zániku Studia (1948) se stala členkou Činohry Národního divadla, jemuž zůstala věrná až do současnosti. Je tak spolu s Milošem Nesvadbou „služebně nejstarší“ členkou nejen Činohry ale celé naší první scény.

V Činohře Národního divadla měla od roku 1948 často příležitost hrát s největšími hereckými mistry poválečného období v inscenacích režisérů, jakými byli Jindřich Honzl, Aleš Podhorský, Karel Dostal, Antonín Kurš či Otomar Krejča, Alfréd Radok, Jaromír Pleskot, Miroslav Macháček, Evald Schorm a další.

Luba Skořepová vytvořila v Národním divadle za šedesát let téměř 140 rolí a roliček. Byla Ruměnou a později Jenovéfou v Klicperově Hadriánovi z Římsů, Haničkou, později Komornou a konečně Bábou v Jiráskově Lucerně, Klárinkou v Goldoniho Sluhovi dvou pánů, Julinkou v Ostrovského Výnosném místě, Krystýnou ve Stroupežnického Našich furiantech, hrála Paní Marchmontovou ve Wildeově Ideálním manželovi, Rozáru v Maryše bratří Mrštíků, Dorotku v Molièrově Donu Juanovi, Marju Antonovnu v Gogolově Revizorovi, Lizavetu Bogdanovnu v Turgeněvově Měsíci na vsi, Dulcineu v Dykově Zmoudření Dona Quijota, Magdalénu v Lorcově Domě doni Bernardy, Barču v Shakespearově komedii Jak se vám líbí, Klárinku ve Štechově Třetím zvonění, Ilonu a Myšku v Örkényho Kočičí hře, Smilinu v Klicperově Ženském boji, Jean Riceovou v Osbornově Komikovi, Maminku v Kutěrnického hře Jako bychom se ani neznali, Vojnickou v Čechovově Strýčkovi Váňovi, Médeinu chůvu v Eurípidově Médei, Stařenku Rybářovu v Krobotově dramatizaci Roku na vsi bratří Mrštíků a Stařenku v jejich Maryše, Smrt v lidových Pašijích, či Bábu v Jiráskově Lucerně nebo Mayu Ney v Goldflamově a Werbovské Prospaném životě (hrála se jako Benefice Luby Skořepové).

Mimo Národní divadlo hostovala a hostuje Luba Skořepová v několika dalších divadlech. Znají ji i televizní a filmoví diváci. Její zájmy sahají i do dalších oborů – je autorkou několika půvabných knížek, mezi její záliby patří odhalování tajů přírody, astrologie, numerologie, práce na zahrádce, sběr léčivých bylin a polodrahokamů.

FILM A TELEVIZE

Hrála například ve filmech Podobizna, Vyšší princip, Den sedmý, osmá noc, Pyžamo, Milenec lady Chatterleyové.

ROZHOVORY

 

Luba Skořepová - život jako veliký dar

Luba Skořepová - Nezlobíš se...? (Národní divadlo)

autor: archiv divadla   

Luba Skořepová – někdo řekne čarodějka, jiný se přikloní k vědmě, bylinkářce. Lubě Skořepové nelze v žádném případě upřít její herecké umění. Na tomto světe už se pohybuje devadesát let. Není divu, že jubilantku stíhá jeden rozhovor za druhým, benefiční představení, dokumentární snímky v České televizi, k oslavám se připojil i Český rozhlas. Stranou nemůže být ani Národní divadlo, kde je nyní k vidění výstava věnovaná jejímu životnímu jubileu.

  • Sama jste byla u přípravy výstavy, kterou může veřejnost od konce září vidět na 1. galerii historické budovy Národního divadla. Co byste o ní řekla?
    Výstava se mi moc líbí, myslím si, že práce pana Dvořáka je skutečně nedoceněná. A to nejen jako fotografa, ale i aranžéra. Zabývá se tím už desítky let a je škoda, že není tak oslavován jako já. Možná proto, že mu ještě není devadesát.
 
  • Popisuje výstava uspokojivě Vaši životní cestu?
    Pravda je, že pan Dvořák nesehnal všechny fotografie, které v mém životě hrály důležitou roli. Nejspíš proto, že lidé, kteří výstavy tohoto typu sestavují, se narodili výrazně později než já. Některé fotky mám tedy pouze ve svých knihách a v dnešní době o nich už nikdo moc neví.
  • Které to jsou? Z které doby?
    Jedná se především o slavnou éru, kdy byl ve vedení Činohry Národního divadla Otomar Krejča, Jaromír Pleskot a Alfréd Radok. V té době představení Činohry často hostovala ve Francii a dle mého názoru se v Národním hrály skutečně dramaticky objevné, krásné hry.
  • Jak se Vám s Krejčou, Pleskotem a Radokem pracovalo?
    Ten pocit a princip práce není snadno popsatelný. Třeba Radok moc nemluvil, vždy se jen zvláštním způsobem podíval. Hypnotizoval nás těma svýma černýma očima, ale my přesně věděli, co chce.
    Pleskot sice slovně popisoval mnohem více, než Radok, ale nikdy nechtěl, aby herecké akce probíhaly přesně tak, jak si usmyslil. Nechával herci určitou volnost. Což mi bylo velmi příjemné, protože jsem zrovna ten typ herce, který má volnost v tvůrčí práci rád.
    Na druhou stranu - když vznikne mezi hercem a režisérem přátelské pouto, není ani nutné příliš mluvit. Mirek měl navíc rád komediální či tragikomické herce a tituly, což nás spojovalo ještě více.
    Proti tomu Otomar Krejča byl režisér, který si celou inscenaci doma pečlivě vystavěl i s jednotlivými gesty. Výsledky však byly i s tímto přístupem báječné.
  • Vzpomenete si na nějakou výraznou roli z těch desítek, které jste v Národním divadle ztvárnila?
    Ráda vzpomínám skoro na všechny. Za ta léta jsem zažila mnoho zábavných momentů, o kterých ráda na přátelských setkáních vyprávím. Doteď si živě pamatuji, jak jsem zapomněla na odpolední představení.
    Hráli jsme tehdy s Mirkem Donutilem STRÝČKA VÁŇU. V notýsku jsem měla zapsáno, že večer hraju, jinak bylo mé odpoledne volné. Sebrala jsem tedy plavky a vyrazila se opalovat do Grébovky. Došlo mi ale, že když se budu opalovat příliš dlouho, budu večer na představení až moc černá. Přišel čas opalování ukončit.
    Přijdu domů, zvoní telefon a z něj se ozve: ,,Lubo, Lubo, za 5 minut máš být na jevišti.“ Vylítla jsem z domu jen tak v těch plavkách, v ruce klíče, zastavila první auto, které jelo kolem a zavelela: ,,Okamžitě mě odvezte na Novou scénu, všechno platím.“ Hoši o takovém divadle ani neměli ponětí, byli z venkova, ale poslechli.
    Tak jsme pádili příšernou rychlostí přes zákazy až k divadlu. Tam mě donesli do zákulisí, bleskově mě nacpali do kostýmu a já zázrakem stihla svůj výstup. Ti chlapci mě zachránili. Později jsem vyšla před divadlo, abych dala klukům v autě diškreci, ale už byli fuč. Možná, že to byli převlečení andělé.
  • Co říkáte lidem, kteří Vás denně potkávají na ulici a oslovují? Máte radost, nebo Vás to občas i unavuje?
    Lidi z ulice jsou pro mne těmi největšími přáteli. Ti, kteří nejsou ani moc bohatí, ani netrpí bídou. Občas se stává, že jdu po ulici, oni se na mě vrhají, objímají mě a hledají po kapsách dárek. Vezmu si ho, je z lásky.
  • Často se vás v rozhovorech ptají, „jak se cítíte v těch devadesáti“...
    Upřímně - budu ráda, až ty oslavy skončí. Až se opět obrátí pozornost také k mému herectví. Já bych si ani nevšimla, že jsem už tak stará, kdyby mi to pořád nepřipomínali. Nevěřila bych tomu.
  • Máte nějaký vzkaz pro své fanoušky?
    Mám. Ať berou život jako veliký dar. Nemusí být vždycky moc šťastný, ale je třeba za něj denně děkovat. A myslet taky na ty druhé, nejen pořád na sebe. Moje milovaná babička mi říkávala: „Ďouče, jsme tady pro ty druhý. Nikdy na to nezapomeň!“
Zpracoval Daniel Brátka.
21.10.2013 16:10:20 Redakce | rubrika -
Scéna,cz
 
 

 

 
Luba Skořepová (91) odložila šaty. Ten věk by jí nikdo nehádal!

Luba Skořepová (91) odložila šaty. Ten věk by jí nikdo nehádal! Foto: Podhrad/Josef Edvard Gregor (6x)

Ta má odvahu! Česká herečka (91) odložila šaty a nestydatě pózovala jako zamlada

23. září 2014 12:45

Oslavy jí normálně nic neříkají, ale tentokrát si den svých jednadevadesátých narozenin užila se vší parádou. Herečka Luba Skořepová v pondělí řádila ve vířivce, svlékla se na masážích a ochotně i ve svém věku pózovala v plavkách. Prohlédněte si naši fotogalerii!

Wellness pobyt u zámku na Hluboké nad Vltavou dostala dárkem. „Masáže a koupele mám moc ráda, znám je z třeboňských lázní, kam jezdím každé léto už patnáct let. Ale vířivku jsem ještě nezkoušela,“ přiznala a docela se bála, než do vody s bublinkami vlezla. A pak se jí ani nechtělo ven.

Oslava tím ale nekončila, následovaly labužnické hody včetně dortu. „Jen těch 91 svíček se tam nevešlo, tak jsem dostala místo nich ohňostroj. A doufám, že nedostanu kytku, nýbrž dobré bílé vínko. Kytka patří do hlíny, na oslavu víno,“ dodala s úsměvem stále vitální herečka, která po hotelu běhala skoro nahá. 

David Zápal, Super.cz

Luba jako rocker z Rolling Stones

Luba jako rocker z Rolling Stones Foto: Michaela Feuereislová, Proměny 2015

Česká herečka (91) v roli rockového dinosaura: Ráda jsem hrála někoho, kdo bere drogy, chlastá a je smutnej

16. listopadu 2014 5:55

Nejstarší portrétovanou osobností v projektu Proměny 2015 byla Luba Skořepová (91). Herečku ale její vysoký věk nelimitoval, naopak podle tvůrců charitativního kalendáře, podporujícího projekty Nadace Archa Chantal, měla víc energie než někteří třikrát mladší kolegové.

 
 
 

Jednadevadesátiletá herečka se v kalendáři objevuje v rockovém přestrojení za Keitha Richardse z Rolling Stones. Na křtu kalendáře spojeném s dražbou obrazů jsme se Skořepové ptali, jestli bylo těžké dostat se britskému divočákovi pod kůži.

„Nevěděla jsem dopředu, koho budu dělat, a až na místě mi řekli, že budu představovat Keitha Richardse. Ani jsem neuměla vyslovit jeho jméno, protože jsem v hudbě zaostalá. Ptala jsem se, čím se vyznačuje, a bylo mi řečeno, že bere drogy a chlastá," nechala se slyšet herečka, která byla potěšená, když zjistila, že je Richards stejně jako ona melancholik. „Věděla jsem, že to mi půjde. Chtěla jsem, aby tam bylo vidět, jak je nespokojenej se životem a bojuje," řekla Skořepová, která by se na portrétu sama nepoznala.

„Vypadám jako bába kombinovaná se starým chlapem. Prý to tak ale má být," dodává s úsměvem paní Luba. 

 

Jiří Čeladník, Super.cz

Luba Skořepová v ohrožení života: Prasklo jí střevo!

Luba Skořepová má vážné zdravotní problémy.
24. dubna 2015 ● 21:32

Začalo to zdánlivě nevinnou bolestí břicha. Lubě Skořepové (91) prasklo střevo a do nemocnice se dostala už se silným zánětem. Šlo o vteřiny. Lékaři jí museli odebrat kus tkáně.

 

„Luba je neskutečná. Jako zázrakem se z toho dostala a už pilně cvičí,“ řekl Blesku manažer Pavel Kloud. To ostatně potvrzuje i sama herečka. Jiný by se po náročné operaci střev sotva pohyboval, ale ona se okamžitě snažila dostat z postele na vlastní nohy.

„Moc pěkně tu o mě pečují, tak jim to přece nemůžu zkazit. Už se těším, až se vrátím na jeviště,“ šokuje Skořepová. „Představte si, že se mi tady i zlepšily oči, s nimiž jsem měla poslední rok potíže,“ libuje si Luba. Není to první problém s perforací střeva, podobný měla už před třemi roky.


 
Autor: höh
zdroj Blesk,cz
 
Luba Skořepová křtila knihu.

Luba Skořepová křtila knihu. Hermína

Prasklé střevo ji ohrozilo na životě, ale už je zase ve formě: Pohublá, ale vitální Skořepová (92) opět zářila ve společnosti

10. listopadu 2015 10:58

Herečka Luba Skořepová i po překročení devadesátky překypuje neutuchající vitalitou, kterou by jímohli závidět i o dvě generace mladší kolegové. Vitální herečka se přitom ještě letos potýkala se zdravotními problémy. Po operaci střev měla opravdu na kahánku, ale to by nebyla ona, kdyby se nevrátila zpět v plné síle.

Elegantní, byť trochu pohublá herečka, napsala novou knihu s příznačným názvem Maminčina kuchařka, kterou dorazila pokřtít do kavárny Nové scény Národního divadla.

Její knížka není klasickou sbírkou známých, méně známých nebo úplně nových receptů. Prolínají se v ní její úvahy a vzpomínky na dětství, které strávila u babičky v Podkrkonoší, na rodný kraj, na pocity bezpečí u maminky a nechybějí ani dobové fotografie z rodinného alba.

„V téhle knížce jsou recepty mojí maminky, které si zapisovala, když chodila na hospodářskou školu. Zaznamenávala si je do takového jakoby kuchařského památníčku, nebo vlastně sešitku, kterému je už sto let. Kdysi jsem jí slíbila, že jednou vyjdou jako knížka. A teď se to povedlo a jsou tady,“ vysvětlila Luba Skořepová. Kmotry Maminčiny kuchařky byli herečtí kolegové autorky David Prachař a Sabina Laurinová (43). 

Anna Veškrnová , Super.cz

Zemřela Luba Skořepová

Ve věku 93 let v pátek v jedné z pražských nemocnic zemřela herečka Luba Skořepová, informovala její přítelkyně Helena Váňová. Emeritní členka Národního divadla během svého téměř sedmdesátiletého působení na české první scéně vytvořila na 160 rolí. Více než stovku dalších rolí ztvárnila ve filmu a v televizi. Hrála po boku slavných herců a pod vedením věhlasných režisérů.

Herečka Luba Skořepová na snímku z roku 2013
 

Herečka Luba Skořepová na snímku z roku 2013

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Včera 23:03 - Praha

Lubu Skořepovou diváci znali jako neúnavnou herečku. Na české první scéně se poprvé objevila už v roce 1945 ve Vančurově hře Učitel a žák a členkou činohry byla plných 65 let. "Když ve 'zlaté kapličce' vystoupila poprvé, byla to zkrátka ještě novostavba," uvedl již dříve s nadsázkou její kolega David Prachař.

Hostovala však i na dalších scénách. Například v Divadle v Řeznické, kde 16 let slavil úspěchy její ženský trojobraz Mydlibaba a ty druhé. Na stejném jevišti uvedla monodrama Pomluva, přibližující život francouzské královny Marie Antoinetty, jak se o něm v učebnicích nikdo nedočte. Další monodrama s názvem César a Drana uváděla sedm let na komorní scéně v Městských divadlech pražských. Hrála i v divadlech Metro a U Valšů. Podle Váňové hrála Skořepová ještě před dvěma lety ve třech divadlech.

Hned po konzervatoři do Národního

Skořepová se narodila v Náchodě jako Libuše, ale odmalička byla pro každého Luba. Po absolvování pražské konzervatoře v roce 1945 začala hrát ve "zlaté kapličce".

Desítky postav vytvořila i v televizních filmech či seriálech, z poslední doby například v seriálech Šípková Růženka, Náměstíčko, Náves, Příkopy či Cukrárna. Léčitelku, která vyrábí zázračné lektvary, ztělesnila ve filmu Tomáše Vorla Cesta z města.

Když v září 2013 slavila Skořepová devadesátiny, věnovala jí činohra reprízu Našich furiantů, kterou sledovala jako divák. Když ji před přestávkou kolegové Ondřej Pavelka a David Prachař vyvolali před oponu, odtajnila, jak to je ve skutečnosti s jejím věkem. "Ani jsem nevěřila, že mi bude tolik. Víte, jsem z Náchoda a tam byla porodní bába, která pila rum. Když jsem se narodila, byla prý láhev skoro prázdná. A tak mě napadlo, že do matriky napsala něco jiného," rozesmála tehdy celé hlediště.

Luba Skořepová

Luba Skořepová Foto: Memory Třeboň (6x)

Usmíření nad hrobem? Příbuzní Luby Skořepové po její smrti začali komunikovat

6. ledna 2017 10:05

Neměli na sebe žádné spojení, prakticky o sobě vůbec nic nevěděli, ale smrt jejich blízké je zase svedla dohromady! Řeč je o dvou rodinách Luby Skořepové (✝93). Ty kvůli konečně důstojnému poslednímu rozloučení (v Národním divadle se konalo na chodbě a nebylo dle představ jejích blízkých) s nedávno zesnulou výbornou herečkou odhodí dávné spory a možná si i padnou do náruče!

Vše se točí kolem chystané vzpomínky na Lubu Skořepovou v Náchodě a také kolem otázky, kam uloží urnu s jejími ostatky. Prasynovec Julien, který byl s herečkou v pravidelném kontaktu, se nyní začal sbližovat s rodinou jejího bratra Karla Skořepy, jenž před rokem zemřel v 88 letech.

Se sestrou, která ho označovala za podivína žijícího v lese, dlouhá léta nemluvil, odcizila je dávná rodinná křivda. Prý mu vadilo, že musel v mládí převzít práci na otcově pile, aby dívky mohly studovat.

V hrobě spočívají nejen ostatky bratra, ale i obou rodičů sourozenců. „Do jejich propojení musel být zapojen i Městský úřad Náchod. Obě rodiny mají totiž přetrhané veškeré kontakty. Dokonce na sebe nemají ani telefonní čísla,“ řekl Aha! zdroj.

Úřad ústy mluvčí jednání potvrdil, podotkl ale, že nemůže zasahovat do toho, jak se nakonec domluví. Luba Skořepová by ale určitě byla ráda, že její odchod měl alespoň vliv na něco pozitivního! 

David Zápal , Super.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář