Jdi na obsah Jdi na menu
 


Libuše Geprtová

Libuše Geprtová,*21.12.1941 - 18.11.2005 - herečka

 

Libuše Geprtová byla česká divadelní a filmová herečka. Její nejslavnější rolí se stala postava Viktorky v televizní verzi Babičky.

Geprtová měla syna Svatopluka s Vítězslavem Jandákem.

zdroj Osobnosti,cz

Charismatická herečka Libuše Geprtová se narodila 21. prosince roku 1941 v Kolíně. Přišla na svět jako druhá z dvojčat. Její rodina žila v Kutné Hoře. Libuše Geprtová měla ještě dvojče - bratra, který později odešel do emigrace. Starší sestra obou sourozenců bohužel brzy zemřela.

DĚTSTVÍ

Libuše a její bratr se narodili za války. Jejich maminka prý nebyla příliš šťastná, že na svět přišly dvě děti současně. Zděsila se zřejmě narození dvou dětí s ohledem na nelehkou existenční situaci, těžko říct. Pravda však je, že odmítnutí, které projevila vůči druhému dvojčeti – Libuši – si budoucí herečka v sobě celý život nesla.

CESTA K HERECTVÍ

Výchova v rodině byla velmi přísná a bez bližších citových projevů. I přes chladný vztah s rodiči se však Libuši podařilo jít si po stopách své dětské touhy a tou bylo herectví. Již v dětství navštěvovala různé dramatické kroužky, později působila také v ochotnických spolcích. Civilní profesí se stala učitelkou, ale k divadlu ji to táhlo stále víc. Postupně vystřídala několik hereckých společností. Působila v Karlových Varech, Těšíně, Jihlavě a nakonec zakotvila v Brně. Vypracovala se na výbornou divadelní herečku a brzy přišla příležitost také ve filmu. Poprvé se před kamerou objevila ve snímku KOHOUT PLAŠÍ SMRT z roku 1961, kde se objevila v roli Bětky.

Výrazně na sebe upozornila v televizní adaptaci BABIČKY, jíž zfilmoval roku 1971 režisér Antonín Moskalyk. Vytvořila zde vynikajícím způsobem postavu Viktorky, zlomené zamilované dívky, později na duši pomatené ženy. Chladná krása a uhrančivý pohled Libušiných očí dodaly postavě Viktorky realistickou přesvědčivost a bezesporu se jednalo o jednu z nejlepších rolí v její herecké kariéře. Díky ní přišla nabídka z Prahy na angažmá v Divadle Na zábradlí.


SOUKROMÝ ŽIVOT

Svou životní velkou lásku potkala Libuše Geprtová ve svých 33 letech. Zamilovala se do herce Vítězslava Jandáka a otěhotněla. Je proto s podivem, když její cit byl k V. Jandákovi velmi silný, že se nakonec rozhodla zůstat svobodnou matkou a vychovávat dítě sama. Narodil se syn Svatopluk. Vztah mezi Libuší a Vítězslavem Jandákem tak byl díky jejímu rozhodnutí dlouho napjatý, nicméně později ve zralém věku se stali dobrými přáteli.


Syn Svatopluk představoval pro Libuši takřka celý svět. Velmi ho milovala, zvláště když postupně ztratila zbytek své rodiny. Bratr odešel do emigrace, její sestra – dvojče zemřela těžce nemocná. Libuše o ni obětavě pečovala až do jejího skonu. Pro svobodnou matku to jistě nebylo snadné období, ona sama však byla pevně rozhodnutá zůstat sama a později v jednom rozhovoru uvedla, že neměla v partnerských vztazích štěstí. Také si chtěla udržet svou nezávislost.


NÁVRAT K HERECKÉ PRÁCI

Nedá se přímo říci, že by Libuše Geprtová přestala jednorázově hrát, ale postupem času stále více ubývaly role a ona nedostávala žádné nové nabídky. To bylo pro ženu uvyklou vždy tvrdě pracovat velmi bolestivé. Snažila se svůj volný čas vyplnit alespoň péčí o své dva vnuky, pořídila si auto, cestovala po republice, navštěvovala památky. Začala se také učit angličtinu, věnovala se cvičení. Aktivní, činorodá žena. Předně však vynikající herečka, na níž se skoro zapomnělo. Naštěstí přišla nabídka od šéfa Divadla Bez zábradlí Karla Heřmánka. Obsadil Libuši Geprtovou do role cikánky Izergil v muzikálu CIKÁNI JDOU DO NEBE. Zhostila se jí jak jinak než výborně, zdálo se, že vše se vrací k dobrému – Libuše měla zpět milovanou práci, úspěch. Osud však měl rozhodnout jinak...

SMUTNÝ KONEC

Stačila si ještě zahrát pod vedením Antonína Moskalyka, který si na ni vzpomněl na základě spolupráce na BABIČCE, v jeho úspěšném seriálu ČETNICKÉ HUMORESKY, kde dostala malou roli v jednom díle. Pak se již vše odehrálo jak podle špatně napsaného scénáře. Libuši Geprtové byl diagnostikován nádor v hlavě. Přesto byla rozhodnutá bojovat, podstoupila operaci, věřila, že se uzdraví. Dlouho o své nemoci na veřejnosti mlčela, bojovala s ní jako ostatně celý život o to, čeho chtěla dosáhnout. Tento poslední životní boj však tato vynikající herečka prohrála. Poslední měsíce svého života strávila v pražském hospicu, kde ji navštěvoval pouze syn Svatopluk. Do hereckého nebe navždy odešla 18. listopadu roku 2005.

Použitý zdroj: Chvilka pro tebe, č. 4/2009, článek J. Sedlákové, str. 30 – 31
Zpracovala: Petra Cejpková

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář