Jdi na obsah Jdi na menu
 


Božena Böhmová

Božena Böhmová,*22.2.1925 - herečka

 Jako dvacetiletá začínala hereckou dráhu hned po osvobození v pražském Divadle mladých pionýrů. Její další jevištní cesta pokračovala přes pražskou Činohru 5. května (1946–47), zlínské Divadlo pracujících (1947–52), Slezské divadlo Zdeňka Nejedlého v Opavě (1952–60), aby roku 1962 zakotvila v Divadle E. F. Buriana v Praze až do odchodu do penze. První kroky před film. kamerou učinila v úloze mladé dělnice a sociální referentky Anduly v Cikánově budovatelském dramatu Výstraha (1953). Soustavnější spolupráci s filmem rozvinula až v následujích desetiletích v menších postávach žen z lidu, nezřídka přísného až dryáčnického projevu. Nejčastěji se na plátně objevovala jako manželka (Smuteční slavnost, 1969; Den sedmý – osmá noc, 1969; „Já to tedy beru, šéfe…!“, 1977; Matěji, proč tě holky nechtějí?, 1981; Příště budeme chytřejší, staroušku!, 1982), matka (Podivný výlet, 1977; Požáry a spáleniště, 1980), úřednice (Handlíři, 1963; Hrdina má strach, 1965), zdravotní sestra (Kdy brečí muži, 1964; Už zase skáču přes kaluže, 1970; Hon na kočku, 1979), vychovatelka (Jakou barvu má láska, 1973; Velké trápení, 1974), prodavačka (Hodíme se k sobě, miláčku…?, 1974), bufetářka (Čas pracuje pro vraha, 1979) či klepavých sousedek (Stíhán a podezřelý, 1978), z nichž vynikla drbna Bartáčková v komedii Ten svetr si nesvlíkej! (1980). Zatím se na film. plátně naposled představila jako Holinová v Koskově dětském snímku Tobogan (1989 a správcová v ubytovně v Houpačce (1990) Věry Plívové-Šimkové). Obdobné roličky ji čekaly také na obrazovce v početné řadě seriálů (Hříšní lidé Města pražského, 1968–69; Hostinec „U koťátek“, 1970; Kamarádi, 1973; 30 případů majora Zemana, 1974–79; Chalupáři, 1975; Matka, 1975; Žena za pultem, 1977; Nemocnice na kraji města, 1977; Dnes v jednom domě, 1979; Plechová kavalérie, 1979; Malý pitaval z velkého města, 1982; Panoptikum Města pražského, 1986; Rodáci, 1988; Případ pro zvláštní skupinu, 1989; Lékárníkových holka, 1996) či inscenacích a tv. filmech (Hrabě Drakula, 1970; Jako padlý sníh, 1972; Ivanka a Marijka, 1976; Jak se naučit švédsky, 1979; Strašidla, 1987). Méně častá byla její spolupráce s rozhlasem i dabingem. Nadace Život umělce jí udělila cenu Senior Prix (1995).

zdroj Miloš Fikejz,cz
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář