Jdi na obsah Jdi na menu
 


Anna Gabrielová

 Anna Gabrielová,*9.8.1914 - 27.9.1996 - herečka

Anna Gabrielová, vlastním jménem Hana Hähnelová, se narodila 9. srpna 1914 v Praze. Když bylo malé Aničce šest let všiml si ji ve vinohradském parku, kde si hrála, Robert Šlemr. Byl filmovým pracovníkem a Anku obsadil do role dcery hlavní představitelky (hrála ji Šlemrova žena, slavná herečka Růžena Šlemrová) v Majerově dnes již nedochovaném dramatu plném záměn a omylů MANŽELÉ PANÍ MILENY (1921).

Toto malé setkání s filmem mělo pro ni rozhodující význam. Nastoupila na pražskou Státní konzervatoř, kterou dokončila v roce 1937. První praxi posbírala v angažmá v Jihočeském národním divadle v Českých Budějovicích (1937 – 1939).

Prvního ledna roku 1939 se stala členkou Divadla Vlasty Buriana. Od prvního září téhož roku již hrála v Divadle na Vinohradech (1939 – 1948). V červnu roku 1939 vystoupila rovněž v Národním divadle (ve hře „Čekanky“). Její poslední štací byl soubor Pražské estrády (1948 – 1958).
Po roce 1958 se na divadelních prknech, kde byla zejména představitelkou různých temperamentních mladých děvčat a milovnic atraktivního vzhledu, odmlčela. Svým postavám dávala velkou část svého živelného a zároveň uhlazeného herectví, které podtrhovala mladistvým výrazem, projevem, pohyby těla, dikcí a mimikou.

V roce 1932 se rovněž vrátila k filmu epizodní rolí studentky v Innemannově a Vančurově studentském dramatu PŘED MATURITOU (1932) s Antonínem Novotným, Františkem Smolíkem, Jindřichem Plachtou a Miroslavem Svobodou v titulních postavách. O čtyři léta později se začala ve filmu objevovat již pravidelně v malých dívčích rolích.

Hrála: členku Společenského klubu ve Vávrově a Haasově komedii VELBLOUD UCHEM JEHLY (1936), sextánku v melodramatu Svatopluka Innemanna SEXTÁNKA (1936), stenotypistku Máničku ve VÝDĚLEČNÝCH ŽENÁCH (1937), příbuznou továrníka Severýna v komedii VDOVIČKA SPADLÁ S NEBE (1937) Vladimíra Slavínského, studentku v JARČINĚ PROFESOROVI (1937), kněžninu komornou v Lamačově dramatu LUCERNA (1938), prodavačku v obchodě v komedii IDEÁL SEPTIMIY (1938), komornou ve Vávrově a Štěpánkově historické komedii CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH (1938), služebnou u Ulliků v dalším Vávrově snímku TURBÍNA (1940) a komornou v detektivní komedii Oldřicha Nového ČTRNÁCTÝ U STOLU (1943).
V tomto období vytvořila tři větší a výraznější úlohy: Hedu Pěnovou v Burianově a Lamačově komedii U POKLADNY STÁL... (1939), v tomto snímku si zahrála díky samotnému Burianovi, u kterého byla v té době angažována v divadle, animírku Soňu v Čápově NOČNÍM MOTÝLU (1941) a prostitutku v detektivce 13. REVÍR (1946), kterážto byla roztočena ještě za okupace J. A. Holmanem s Lídou Baarovou v hlavní roli. Byla dokončená Martinem Fričem s Danou Medřickou už ve znárodněném filmu.

Po válce ji naše zestátněná kinematografie nabídla pouze malinké vedlejší postavy ve snímcích ZELENÁ KNÍŽKA (Oldova matka), KRAKATIT (teroristka), ANNA PROLETÁŘKA (dámička v baru), MLADÁ LÉTA (žena berního), ZLATÝ PAVOUK (modistka), VINA VLADIMÍRA OLMERA (Bendová), FLORENC 13:30 (žena ve frontě), KONEC JASNOVIDCE (žena), KDE ALIBI NESTAČÍ (Jelínková), SVATÁ HŘÍŠNICE (nevěstina matka) a TAJEMSTVÍ VELIKÉHO VYPRAVĚČE (Kateřina M.). Touto rolí se z filmu již vytratila.
Spolupracovala také s rozhlasem. Když se Anna Gabrielová provdala, užívala manželovo jméno Anna Gabrielová – Nádvorníková. V devadesátých letech ji vyhledalo několik spisovatelů a novinářů, kterým ochotně poskytla několik rozhovorů a vzpomínek na dobu, kdy byla umělecky činná. Anna Gabrielová zemřela v zapomenutí jako osmdesáti dvouletá žena 27. září 1996 v Praze.
zdroj ČSFD,cz
 
 
 
 
 
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář