Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zdeněk Dvořák

Zdeněk Dvořák,*4.10.1949 - herec

souboru Činohry NDB

Soupis rolí:

  • ŠKOLA ŽEN: Arnolf, jinak pán z Pařezova
  • VESELÉ PANIČKY WINDSORSKÉ: Hugo Ewans, velšský pastor
  • TAJEMSTVÍ PRALESA: Torrés, zlosyn
  • LAKOMEC: Harpagon
  • ZLATÍ CHLAPCI (...VSTUPTE!): Willie Clark
  • REVIZOR: A.A. Skvoznik-Dmuchanovskij, hejtman
  • OLDŘICH A BOŽENA: Kochan
  • ZASLÍBENÍ: Mioslav Miler, tajemník ÚV KSČ
  • SCAPINOVA ŠIBALSTVÍ: Scapino
  • KRÁLOVA ŘEČ: Winston Churchill

Po ukončení strojní průmyslovky studoval v letech 1968 – 1972 JAMU u prof. Rudolfa Krátkého. Poté působil dva roky ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti a po návratu z vojenské služby působil dva roky v divadle v Chebu. V roce 1978 přijal stálé angažmá v Divadle pracujících v Gottwaldově, kde působil až do roku 1985. V tomto divadle se stal pověstným hercem, významné umělecké úkoly mu svěřovali vynikající režiséři Alois Hajda, Miloš Slavík a Jiří Holeček (Kavkazský křídový kruh, Král Lear, Tartufe a jiné). Znamenitou pověst si získal postavou Václava IV. z Tylova Jana Husa, titulní rolí v Gorinově Thylu Ulenspieglovi a Chlestakovem v Gogolově Revizorovi v režii doc. Hynšta. Velký ohlas měly i role: Brick ve hře T. Williamse Kočka na rozpálené plechové střeše, Menachem-Mendl v Gorinově hře Tovje vdává dcery, Tajemník v Asanaci Václava Havla, Francois Villon ve hře Daniely Fišerové Hodina mezi psem a vlkem, Shapira ze stejnojmenné hry Karola Sidona (režie Zdeněk Kaloč) a mnoho a mnoho dalších.

  V roce 1985 přichází do Mahenovy činohry, kde působí doposud. Brněnskému publiku se poprvé představil v roli Korneta Pletněva v Komedii o šlechetném husarovi a sličné herečce. Odehrál obrovské množství rolí. Jedním z jeho vrcholných výkonů byla role Mistra Jana Husa z Tylovy hry v režii Zdeňka Kaloče, velmi ceněn byl i jeho výkon v roli Komořího z Neapolské choroby Karla Steigerwalda – mimochodem tuto hru dodnes miluje. Bezkonkurenčně exceloval jako Porotce číslo 3 ve Dvanácti rozhněvaných mužích Reginalda Rose, vrcholnou hereckou kreací byl jeho Arnolf v Molièrově Škole žen, stejně tak Kreón v Sofoklésově Antigoně. Nepřehlédnutelný byl i coby "zlosyn" Torrés v Goldflamově verneovce Tajemství pralesa aneb 800 mil po Amazonce, Wenzel Scholz v Turriniho hře Můj Nestory atd.

Vynikající je jeho Harpagon v Molièrově Lakomci, vynikající byl i jeho Willie Clark v komedii N. Simona Zlatí chlapci (...vstupte!), nepřekonatelný je i Scapino v Molièrově Scapinových šibalstvích, Hejtman v Gogolově Revizorovi či Winston Churchill v Seidlerově Králově řeči.

  Za své herecké výkony získal řadu ocenění. Je proslulý svou naprostou spolehlivostí. Dodnes se vrací do krajiny svého dětství - Plané nad Lužnicí. Jeho celoživotním traumatem je rok 1971, kdy z politických důvodů začal mít velké problémy Alois Hajda a Vlastu Fialovou nepustili ani do budovy divadla.

  26.8.1978 si vzal za ženu Věru Procházkovou, která pod jménem Věra Dvořáková ve funkci tajemnice byla 22 let hlavní hybnou duší Činohry Národního divadla Brno.

  Zdeněk Dvořák nepochybně náleží k největším hercům činoherního souboru NDB a lze ho považovat za jednoho z bardů brněnského divadelnictví.

 

zdroj ND Brno,cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA