Jdi na obsah Jdi na menu
 


Rudolf Jelínek

Rudolf Jelínek,*27.2.1935 - herec

 

Rudolf Jelínek hrál v ochotnickém spolku již v Kutné Hoře, ale o herectví nepřemýšlel, představoval si, že bude učitelem tělocviku nebo inženýrem.

Přesto nastoupil na DAMU, kde v roce 1957 absolvoval. Vystřídal několik angažmá. V roce 1963 přišel do Prahy do Divadla S.K.Neumanna. Pak přijal angažmá v Divade na Vinohradech.

S filmem se seznámil již za studií: Robinsonka, Smrt v sedle, Černá Dynastie, Mravenci nesou smrt, Král Šumavy, Atentát, 30 případů majora Zemana, Páté kolo u vozu. Věnuje se také dabingu.

Co má známý herec společného s proslulou Jelínkovou slivovicí? Jen to, že je čestným členem spolku

Milovaná první manželka mu odešla, ale agent Hradec ze seriálu o majoru Zemanovi osamělý nezůstal. Ve svých 72 letech si letos vzal ženu mladší o téměř 29 let...

Stalo se to jako v románu. Martinu Růžičkovou (44), dostihovou trenérku a žokejku, která čtyřikrát jela i Velkou pardubickou, potkal velký milovník koní Rudolf Jelínek poprvé už před třiceti lety. A kde jinde než v pražské Chuchli mezi koňáky. Třináctiletá Martina tam byla pečená vařená, s koňmi toužila pracovat odmalička a Jelínek, tehdy už slavný herec, si potřeboval osvěžit jezdecký um pro roli v seriálu Třicet případů majora Zemana.

Mladého chovatele koní si zahrál už v roce 1958 ve snímku Smrt v sedle a rajťácké dovednosti později zúročil i ve velkofilmu Otakara Vávry Sokolovo. Tehdy v Chuchli se s Martinou sice bavil, ale jen na půl úst a před dalším osudovým setkáním si na to vůbec nevzpomněl. „Byl jsem tenkrát šťastně ženatý otec dvou dětí a té dívence jsem nevěnoval pozornost,“ vzpomínal už jako Martinin manžel. Pro tu znamenalo setkání v Chuchli mnohem víc.

Obdivovala pohledného herce s vysportovanou figurou, typ šarmantního dobrodruha, a dodnes si pamatuje, že v tréninku s ním střídala koně Ambrózii, Moravana a Zazornuju. V šesti letech ztratila otce a podvědomě tíhla ke starším schopným mužům-ochranitelům. Její vášní byli odjakživa koně a od závodění ji neodradil ani vážný úraz páteře.

Na závodní dráze překonala řadu překážek, ty největší ji však čekaly v soukromém životě. „Jsem tři roky rozvedená. Bývalému manželovi bych snesla modré z nebe, ale on nepracoval, exekutoři si u nás podávali dveře, odstřihli nám elektřinu, neměli jsme na školku pro dceru.“ Poslední kapkou byla nevěra.

Rudolf Jelínek, který ‚vyženil‘ i devítiletou Vanessu, teď Martině pomáhá zapomenout na všechny trpké zkušenosti. „Za minulostí uděláme tlustou čáru,“ opakuje jí. Brali se brzy, pouhé tři měsíce po prvním setkání po třiceti letech. Iniciovala ho Martina. V časopisech se dočetla, že ovdovělý herec je po nevydařeném krátkém románku se spisovatelkou lechtivých příběhů Sarah Bidermanovou (39) opět sám.

A tak mu zavolala a představila se jako ta třináctiletá holka z Chuchle. Nevěděl, která bije, ale ze slušnosti ji pozval do Divadla Na Jezerce. Čekala na něj po představení, ale on se omluvil: „Promiňte, vezu domů kolegu Jarouška Kepku a musím venčit psa. Zavolejte mi zítra.“ Zavolal sám. Pak se sešli ještě dvakrát, na druhé schůzce už koupili hladké prstýnky z chirurgické oceli. „Prostě jsme věděli, že je to ono,“ tvrdí svorně.

Utajená svatba se konala jen v kruhu rodiny a nejbližších přátel letos 17. března v Bělé pod Bezdězem, kde má Jelínek chatu. Od manželky dostal jako svatební dar koně Hypnose, na němž Martina absolvovala úspěšné dostihy. Do vinohradského bytu si ho vzít nemůže, a tak za ním jezdí na statek v Pohoří u Jílového, kde jeho žena chová i další koně. Sňatkem Jelínek doslova omládl, zato z Martiny se stala hned pětinásobná babička.

Herec má totiž od syna Marka (44) vnoučata Davida a Adélku a od dcery Báry (39) Vojtu, Matěje a Jakuba. Rodina stále drží pohromadě, což je zásluha hlavně Jelínkovy první ženy Jarmily Hlavaté, s níž žil od studií na DAMU a která ho navždy opustila v roce 2000. „Ona byla taková statečná indiánka, pro rodinu by se rozkrájela,“ vzpomíná na ni láskyplně.

Rudolf Jelínek hraje v seriálu Tv Nova Ulice otce Ingrid Karla Šmídu.

Autor: praziv

zdro Osobnosti,cz

Poznáte ho? Tenhle roztomilý dědeček s růžolícími tvářičkami byl před padesáti lety idolem našich maminek a babiček

28. května 2014 5:55

Roztomilý dědeček na fotce patřil před padesáti lety k oblíbeným československým hercům. Zbožňovaly ho ženy všech věkových kategorií a coby švarný fešák s jiskrou v oku oslňoval divačky v celé plejádě filmových rolí.

Řeč není o nikom jiném než o Rudolfu Jelínkovi (79), který ve slavném snímku Jiřího Sequense Atentát ztvárnil parašutistu Jana Kubiše, který se podílel na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

A právě film Atentát o událostech kolem útoku na jednoho z nejmocnějších mužů třetí říše Heydricha si dnes kdykoliv od 18 hodin do půlnoci můžete zdarma pustit na portálu Seznam.cz v rámci tradičních filmových střed.

Prvním snímkem, kde na sebe Jelínek upozornil, byl film podle scénáře Miloše Formana Štěňata. Další role záhy následovaly. Divačky ho hltaly ve filmech Váhavý střelec, Král Šumavy či Smrt v sedle, kde skvěle ztvárnil mladého chovatele koní. V seriálu Třicet případů majora Zemana vytvořil postavu majora Jiřího Hradce. Z novějších filmových počinů jsme ho měli možnost vidět v Menzelově snímku Obsluhoval jsem anglického krále.

Prosadil se i jako divadelní herec. Od roku 1972 působil v Divadle na Vinohradech. Tady ještě v sezóně 2001 hrál i v osmnácti představeních za měsíc. V současné době ho můžeme vidět v inscenaci Divadla Na Jezerce Láska paní Katty.

Rudolf Jelínek nikdy neměl nouzi o zájem žen. On sám byl však přes třicet let spokojený po boku Jarmily Hlavaté, s níž má dvě děti. Po její smrti se podruhé oženil se známou žokejkou Martinou Růžičkovou. 

Anna Veškrnová, Super.cz

 

Hvězda 30 případů majora Zemana kvete: Jeho žena je o 28 let mladší a porazila Váňu ve Velké pardubické

24. října 2014 14:55

Herec Rudolf Jelínek (79), hvězda 30 případů majora Zemana, žije už tři roky s o 28 let mladší manželkou Martinou, která je žokejkou a trenérkou. A dokonce letos při Velké pardubické předjela i legendárního Josefa Váňu. "Každému bych tak dobrou ženu přál. Martina je velmi vyzrálá žena názorově, charakterově, skvěle vaří a už se jí letos podařilo dokončit Velkou pardubickou k nelibosti Pepy Váni, přiijela před ním," řekl Super.cz Jelínek.

O manželku má při dostizích pochopitelně velký strach. "Z jejího vyprávění vím, co zažila, kolik těžkých pádů měla, co všechno měla zlámaného. Pořídili jsme si i snubní prstýnky z chirurgické oceli, abychom byli styloví. Chirurgickou ocel má v těle také. Měla zlámanou páteř a vypadalo to, že už nebude chodit. Svojí vůlí se s tím ale vypořádala a její výsledky potvrzují, že se jí to povedlo," říká hrdě herec.

S mladší manželkou se snaží držet krok a musíme uznat, že na svůj věk vypadá velmi svěže. "Léta nezastavíte. To se mi ukazuje na jevišti, dostávám role dědků," dodal se smíchem Jelínek. 

Ve kterém filmu jste měli Rudolfa Jelínka nejraději?

Gabriela Wolfová, Super.cz

 

Rudolf Jelínek: Při natáčení Zemana mi šlo o život!

 

 

Měli jsme schůzku v klubu Divadla na Vinohradech. Šla jsem na ni s obavou, že bude možná trapas. Herce Rudolfa Jelínka (72), nyní člena Divadla pod Palmovkou, jsem cestou sice měla před očima, ale coby rozvědčíka Jiřího Hradce ze seriálu Třicet případů majora Zemana. Změní se člověk za 30 let? Tenkrát to byl James Bond na český způsob. A teď? Jenže – zbytečné obavy – Rudolf Jelínek byl k poznání na první pohled!

V seriálu jste hrál sympatického rozvědčíka. Jenže vás tam někde v cizině zamordovali a bylo dost složité přijít na to, jak se to všechno s vaší postavou v seriálu přihodilo…
(Úsměv) „Už je to 30 let, pamatuji si, že mě jako majora Hradce postřelili. Kubánský agent, kterého hrál Milan Klásek, mě ještě naložil do helikoptéry, a s ní jsme odletěli. Ale máte pravdu, pak už se nikdo nedozvěděl, jestli Hradec zemřel cestou nebo jinak. Uzavřelo se to na hřbitově na Kateřinské hoře, kde za mě vypálili čestné salvy a major Hradec nenávratně odešel do věčných lovišť.“ 

Jsou tací, kteří vám za tuhle roli v seriálu, poplatném době, nadávají. Vadí vám to?
„Byla to velmi vděčná, zajímavá role. A věřte mi, že 99,9 procent herců by ji neodmítlo. Jirka Hradec byl trochu enfant terrible, nesoudruhoval, nesalutoval, byl to statečnej a velmi schopnej rozvědčík, který ovládal jazyky. V několika dílech se vůbec neobjevil, protože byl někde ve Skandinávii s blíže neurčeným posláním. A v oněch »chilských« dílech, které se točily na Kubě, to byl vlastně český James Bond. Musíte uznat, že zahrát si takovou akční roli bylo dost zajímavý.“

Dobře jste jezdil i na koni. To vám zůstalo od vaší role ve filmu Smrt v sedle?
„Ne. Kvůli »Zemanovi« jsem si musel jezdecké návyky oživit, protože dlouho předtím jsem na koni neseděl. Vyjednal jsem si návštěvy v Chuchli a tam jsem trenéru Stibůrkovi pravidelně ráno jezdil koně. Sedlal jsem tam dokonce i hřebce Formana, který byl později druhý na Velké pardubické. Při natáčení na Kubě jsem se pak sice nevyhnul ani pádu, ale to se stane i vynikajícím jezdcům. Fakt je, že svědci mého pádu měli dojem, že je po mně. Kůň se zabořil předníma nohama do bažinaté louže, udělal salto a já letěl s ním. Nemáte ponětí, co člověku za tu půl vteřinu proletí hlavou! S Haničkou Maciuchovou jsme si tam ale hezky zajezdili. Byli to kovbojští koně, odolní, houževnatí. V té době jsem byl ve velmi dobré fyzické kondici, lyžoval jsem, hrál basket, dělal atletiku…“

 

Co záskok kaskadérů, když šlo o krkolomné výkony?
„Moc jich nebylo, kteří by mě zastupovali. Několikrát jsme se porvali s Jardou Tomsou, třeba v díle Modré linky, které se točily v Berlíně. Vzpomínám na dost náročnou rvačku, kdy mě tři chlapi mordují. Jarda mi tenkrát říkal: ‚Já tě takhle kopnu do ramene nártem, to vůbec neucítíš, rozloží se to na velkou plochu, a přitom to bude vypadat efektně! Ty upadneš dozadu, jako že jsi ji dostal na bradu.‘ Pustili kamery, jenže Jarda mě nekopl do ramene, ale opravdu do brady, takže jsem byl v tu chvíli málem k. o.Ale on mu to, chudákovi, osud pak vrátil na Kubě  při natáčení hodil záda na lodi přímo na »pachole«. Takovou modřinu na zádech jsem v životě neviděl!“ 

Takže to bylo občas dost nebezpečné natáčení...
„A jednou šlo fakt o život. Točili jsme na Baltu jízdu na člunech. Regina Rázlová a Jirka Holý museli spadnout do vody. Nikdo ale nepočítal s tím, že když budou mít na sobě vypodšívkované pláště, potáhnou je nemilosrdně ke dnu. Naštěstí tam byli připraveni potápěči a vytáhli je, jinak by se utopili. Potápěči pak říkali, že kdyby tam ti dva zůstali déle než dvanáct minut, mohlo být po nich i z podchlazení.“

Jako ženská musím uznat: Fakt vám to tehdy, pane Jelínku, v tom seriálu slušelo! A zůstal jste fyzičkou i náturou chlap! 
(Úsměv) „Připomínám jen, že jsem byl o pár kilo mladší! Na seriálu je zajímavé i to, že byl napsán podle skutečných případů. Takové to tady bylo, takoví jsme byli. Pravda ale je, že do posledních dílů byla přehnaně nacpaná normalizační politika a to mu neprospělo.“

Dostával jste dopisy?
„Stovky dopisů! On ten Jirka Hradec asi byl fakt sympaťák. Na internetu existuje nějaká stránka k seriálu. Vedou tam statistiky oblíbenosti jednotlivých postav. Dlouhou dobu proti Zemanovi vedl právě »můj« Jirka Hradec.“

Možná jste měl i štěstí, že jste nemusel v seriálu projít obdobím tzv. normalizace...
„Byl jsem vděčný, že jsem v těch dílech nehrál. Měl jsem prostě v té době jiné, důležitější úkoly.“ (smích)

Co děláte, když nehrajete divadlo?
„Spím, rád si hraju na počítači a vařím čínu. Od mojí maminky jsem se naučil péct řepánky. Pořád jezdím na koni. Moje druhá žena je trenérka a žokejka, která jela čtyřikrát Velkou pardubickou. Má svoje trenérské středisko a 30 koní.“

 

Rozhovor pro deník Aha! proběhl 6.1.2008

zdroj majorzeman,eu

1. března 2015 • 05:00

Čerstvý osmdesátník Rudolf Jelínek: Blíží se můj konec!

Rudolf Jelínek
Rudolf Jelínek (Foto: Alexandr Malachovský, ara)
 
 
 
 

Letí to, letí… Ač na to nevypadá, Rudolf Jelínek – major Hradec ze Třiceti případů majora Zemana – v pátek oslavil osmdesátku! 
Z věku si těžkou hlavu nedělá. Těžko říci, jestli za to může i jeho o třicet let mladší manželka Martina, ale stále z něj vyzařuje pozitivní energie. 
A paměť? Tu by mu mohli závidět i o generace mladší…

 
 
 
 
 

Jak jste oslavil osm křížků?
„Dostal jsem od rodiny originální dárek. Objednali helikoptéru, která přiletěla k nám na statek, a já si říkal: Aha, to bude nějaký vyhlídkový let. Poprosil jsem pilota, ať to vezme nad statek, že si ho vyfotíme. A pak kdyby byl tak hodný a vzal to k Týnci nad Sázavou, kde má manželka chatu po rodičích, že bychom si ji také vyfotografovali. On na to ale nereagoval.“

Takže to bylo úplně jiné překvapení…
„Za chvíli jsme byli ve vzduchu a kochali se krajinou. Jen Sázava pořád nikde. Najednou vidím po levé straně větší město, poznal jsem Kolín. Za chvíli jsme přilétli do Kutné Hory, což je moje rodiště. Můj první pohled patřil gymnáziu, kam jsem čtyři roky chodil, pak jsme se ocitli nad mým rodným domem a dalšími místy, která v mém životě něco znamenala. Přistávali jsme na poli za městem. Seshora jsem viděl, že tam postává asi třicet lidí. Myslel jsem si, že to jsou výletníci na nedělní procházce. Až když jsme se dostali na jejich úroveň, zjistil jsem, že je to celá moje rodina. Jsem z pěti dětí, takže čtyři sourozenci, moje děti, vnoučata… Pak jsme zašli do restaurace. Bylo to úžasné setkání.“

 

Stále sršíte energií a vypadáte skvěle. Jak to děláte?
„Děkuji za kompliment, ale věk už na sobě cítím. Už nestíhám to, co v sedmdesáti, a to nemluvím o době, když mi bylo šedesát, padesát… Málo platné, léty se výkonnost člověka snižuje. Víte, ta osmikřížková oslava – člověk si uvědomí, že se blíží jeho konec. Nedávno jsem četl, že z kontroverzního filmu Král Šumavy žije už jen Libuše Havelková a já. Člověk si říká, že je na řadě.“

 A co zdraví?
„Omezuje mě cukrovka. Když jsem se dozvěděl, že ji mám, vzpomněl jsem si na našeho profesora Bohouška Záhorského. Když mu zjistili stejnou chorobu, měl zakázané snad úplně všechno. On ale miloval plzeňské pivo. Jednou jsem se ho zeptal, co teď pije, když nemůže »Plzeň«. Rozhlédl se po místnosti, jestli někdo neposlouchá, mrkl na mě a řekl: No Plzeň!“ (směje se)

První velkou roli jste získal ve filmu Štěňata. Otce vám hrál svéráz Jan Pivec, jak jste si spolu rozuměli?
„Pan Pivec je pro mě jedním z nejlepších herců naší divadelní historii. Nikdy nezapomenu na scénu, kdy jsem si přivedl domů dívku a on mi měl jako přísný otec vlepit facku. Vzal si mě stranou a pravil: Jelínečku, neboj se, nebudu tě bít. A skutečně mě lísknul jen lehounce. Režisér zařval: STOP! Takhle to nejde! Táta musí být rozčílený a dát pořádnou ránu! Točili jsme to asi šestkrát, ale stále to nebylo ono. Pan Pivec si mě zase vzal stranou a řekl: Jelínečku, ať to máme za sebou, já ti dám jednu pořádnou, nezlob se na mě. A prásknul mi ji takovou, až jsem vypadl ze záběru a museli jsme to točit znovu. (směje se) Pak jsme se potkali i v divadle a já ho po zkouškách svým wartburgem vozil domů.“

 

Proslavil vás film Smrt v sedle, kde jste hrál chovatele koní. Jak na něj vzpomínáte?
„Předtím jsem na koni nikdy neseděl, všechno jsem se musel naučit. V jízdárně, kam jsem pravidelně docházel, byl zvyk, že za každý pád se platila jedna lahev. Ale pozor, žádný laciný alkohol tam neměli, takže se vybíralo mezi Beaujolais a Châteauneuf-du-Pape. Každý pád tedy vyšel hodně draho. (směje se) Na natáčení s námi byli dva trenéři. Nosili nám hrozně dobré koňské buřty. To ale nesmím vykládat před manželkou, považovala by to za lidojedství.“ (usmívá se)

 Vaše žena Martina je o téměř třicet let mladší dostihová trenérka a žokejka. Jak jste se dali dohromady?
„To by vydalo na román… Než jsem odjel na Kubu natáčet Třicet případů majora Zemana, potřeboval jsem si osvěžit jezdecký um a zašel si do Chuchle. Tam jsme se viděli poprvé. Jenže Martině, která tam byla pečená vařená, bylo třináct. Já ji tedy tenkrát spíše přehlížel, byla ještě dítě… Když jsem ovdověl, sehnala si na mě číslo a zavolala. Pozval jsem ji na naše představení do divadla. Jakmile jsem ji spatřil, okamžitě mě zaujala a věděl jsem, že je to ta pravá. A opravdu se to potvrdilo. Klape nám to, je to úžasná žena a já jsem šťastný chlap.“ 

Zmínil jste seriál Třicet případů majora Zemana. Dodnes jste spojován s postavou Jiřího Hradce. Neštve vás to?
„Za tu práci se rozhodně nestydím. Byla to akční, vděčná, zajímavá role. Třeba na Kubě, tedy v těch »chilských« dílech, byl Hradec v podstatě takový český James Bond. Seriál má dodnes velké množství fandů.“

 

Mrzelo vás, že jste v seriálu předčasně skončil a byl jste zastřelen?
„Líto mi to nebylo, aspoň jsem se vy-
hnul normalizačním dílům.“

Jak na vaši »smrt« reagovali diváci? Podobalo se to »státnímu smutku« podobnému, jako když v seriálu Sanitka zemřel Jiří Bartoška?
(směje se) „Je pravda, že mi chodily stovky dopisů. Fanynky se v nich svěřovaly, kolik slz kvůli tomu uronily.“

Seriál se ve své době těšil obrovské popularitě. Zneužíval jste někdy slávu?
„Přiznám se, že mi policisté odpouštěli dopravní prohřešky.“

 

Jak teď vypadá váš běžný den?
„Snažím se pomáhat manželce na statku a v domácnosti. Co se týče pracovních aktivit, Divadlo pod Palmovkou, kde jsem naposledy působil, se mnou rozvázalo pracovní poměr. Přišel nový umělecký šéf a řekl mi, že když bude potřebovat někoho starého, že se ozve. Takže tam nyní dohrávám Královu řeč, kde hraji Jiřího V. S touto hrou mimochodem hostuji i v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Teď mám nabídku z Divadla Palace, které připravuje komedii Rodina je základ státu.“

Takže případným filmovým nabídkám a další herecké práci se nebráníte?
„Určitě ne. Když bude smysluplný scénář, nebráním se ničemu. Mám pocit, že všechno teprve musí začít.“

V »MAJOROVI« SE MÁLEM UMÍRALO

„Když jsme na Baltu točili jízdu na člunech, Regina Rázlová a Jirka Holý museli spadnout do vody. Nikdo ale nepočítal s tím, že je vypodšívkované pláště nemilosrdně potáhnou ke dnu. Štěstí že tam byli potápěči, kteří je vytáhli. Jinak by se utopili. A kdyby tam zůstali déle než dvanáct minut, mohlo být po nich i z podchlazení,“ zavzpomínal Jelínek.

TŘI OSUDOVÉ ŽENY

První žena Jarmila Hlavatá, s níž má syna Marka a dceru Báru, zemřela v roce 2000. Po letech samoty se dal dohromady se spisovatelkou, Čechofrancouzkou Sarah Biederman. Vztah neměl dlouhého trvání. Nyní žije s manželkou, žokejkou Martinou Růžičkovou.

autor David Laštovka

zdroj Aha,cz

17. března 2015 • 12:00

Rána pro hvězdu majora Zemana Rudolfa Jelínka: Vyhazov už z druhého divadla!

Rudolf Jelínek je bez práce.
Rudolf Jelínek je bez práce. (Foto: Alexandr Malachovský, ara)
 

 
 
 

Je vám osmdesát? Tak to už jste v podstatě k ničemu! Přesně takové pocity má teď herec Rudolf Jelínek, který se ocitl takzvaně na dlažbě. A to už podruhé…

„Já jsem byl v posledních letech dvakrát vyhozen z divadla. Nejprve z Vinohrad, kde mi pan Stropnický dal výpověď po 32 letech,“ pronesl smutně představitel majora Hradce ze seriálu Třicet případů majora Zemana, který nicméně našel místo v jiném pražském kulturním zařízení – v Divadle pod Palmovkou. Jenže…

„Teď přišel nový šéf, který mi řekl, že mám smlouvu do konce roku a že se mi ozve, když bude potřebovat starého herce,“ krčí rameny Jelínek v Barrandovské Sedmička, kterou vysílá TV Barrandov dnes večer.

Rudolf Jelínek coby major Hradec v seriálu 30 případů majora Zemana

Rudolf Jelínek coby major Hradec v seriálu 30 případů majora Zemana Foto: Archiv České televize

Život Jirky Hradce z 30 případů majora Zemana v ohrožení: Po mozkové mrtvici leží v nemocnici na JIPce

10. července 2015 9:04

Legendární Jirka Hradec z 30 případů majora Zemana bojuje o život! Herec Rudolf Jelínek (80), kterého proslavila i role Kubiše v Atentátu a účinkoval také v seriálech Ulice, Ordinace či Stopy života, patrně i vlivem nedávných veder zkolaboval a v bezvědomí skončil ve špitále na jednotce intenzivní péče! Tam se ho snaží přivést zpět k životu. „Ruda prodělal mozkovou příhodu,“ prozradila smutně jeho žena Martina (50).

Idol našich maminek a babiček, kterému byste donedávna pokročilý věk ani nehádali a jenž nikdy nebyl ani pořádně nemocný, si zdravotní trable vybral jako by všechny najednou. A když už marod je, tak pořádně.

„Najednou se mu udělalo strašně zle. Dokonce dvakrát za sebou,“ řekla jeho choť, známá žokejka Martina Růžičková, deníku Aha!. S tou se umělec oženil před osmi lety a doteď vedle ní jen kvetl.

Jelínkovi hlídají životní funkce přístroje. Komunikuje, ale jeho stav je vážný. „Musím to přestát, vždyť jsem říkal, že tady chci být do devadesáti let,“ vzkázal přes svou ženu fanouškům. Manželka o něj má velký strach, ale herec chce, aby se nestresovala, a tak při návštěvách potlačuje únavu i bolesti, usmívá se a baví se jen o příjemných věcech, aby svou lásku uklidnil.

Prý je však velký bojovník a se zubatou, která zkoušela dát si s ním dostaveníčko, se rozhodně ani náhodou na žádné „mecheche“ ještě dlouho nechystá! 

David Zápal, Super.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Vazeny pane Mistre!!

(josefina, 14. 2. 2015 22:18)

K Vasim brzkym kulatinam preji hodne zdravi,stesti a rodinne pohody- stale se velmi rada divam na Vase filmy,ktere me provazely cely zivot,Vase fanynka.

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA