Nádherný statek koupil jako rozpadlé stavení před 15 lety a hned se pustil do rekonstrukce. „Neměl jsem žádného architekta – když víte, co chcete, není tak těžké toho dosáhnout.“

Jelikož má rád přírodní materiály, volil například kámen nebo původní staré cihly, z nichž nechal postavit obývací pokoj. „Když jsem přišel a zedníci cihly nahazovali, zarazil jsem je a omítka musela dolů.“

Na ranči má pokoje pro hosty, pro děti, obrovský krb, ložnici a spoustu suvenýrů z cest.

 

„Cestuji často, pracovně i soukromě, kolikrát jen s batohem na zádech,“ říká Michal. A s prstem přitom ukazuje na masky, které přivezl. „Tahle je z Mexika, Bolívie, kůže z Argentiny...“

Zahrada s perfektně posekaným trávníkem a za ní kus lesa. „Zahradu využíváme s rodinou spíš k relaxu, do lesa zas chodím načerpat síly. Nejvíc si totiž odpočinu u té fyzické práce, třeba u štípání dřeva. Je to příjemná změna oproti všedním dnům.“