Jdi na obsah Jdi na menu
 


Ladislav Herbert Struna

Ladislav Herbert Struna,*27.6.1899 - 14.2.1980 - herec

 


L. H. (Ladislav Herbert) Struna se narodil 27. června 1899 v Praze do rodiny majitele uhlířské firmy v Husově ulici. Ale vyrůstal na Malé Straně, kde se v něm začaly projevovat umělecké sklony – rád maloval a kreslil. V této době se poprvé seznámil s hereckou prací. Jako chlapec statoval v německém dramatu PRAŽSKÝ STUDENT (1913), který byl režisérem Stellanem Ryem natáčen v pražských exteriérech. Byl odveden jako voják na fronty 1. světové války, po návratu hrál u ochotníků, maloval plakáty a pracoval jako uvaděč v kinech. Malování provázelo L. H. Strunu po zbytek života. Tři roky byl mimořádným posluchačem na AVU u profesora Otakara Nejedlého a věnoval se krajinomalbě a zátiší.

Hlubší zájem o herectví v něm probudil herec Eduard Vojan (seznámil se s ním díky kreslení) a inzerát Václava Binovce v Národní politice, který lákal do nově založené „kinoškoly“ Wetebfilmu. Ve Wetebfilmu poté pracoval jako maskér, malíř kulis, rekvizitář, poslíček, asistent kamery i režie a herec. Hrál v několika Binovcových dochovaných i nedochovaným filmech (TITIMEKŮV NÁHRDELNÍK, SIVOOKÝ DÉMON, OKLAMANÝ HYPNOTISÉR SWENGALI, ZA SVOBODU NÁRODA, VYZNAVAČI SLUNCE aj.). Poté byl i pro ostatní režiséry oblíbeným představitelem větších i menších roliček z nižších společenských vrstev.

Jeho ostře řezaná oduševnělá tvář, mužné tělo, neškolené herectví (osvobozené od divadelních manýr) a přirozený talent se začal pravidelně objevovat v němých filmech jako vězeň (DOBRÝ VOJÁK ŠVEJK), apač (FALEŠNÁ KOČIČKA, LÁSKY KAČENKY STRNADOVÉ, MILENKY STARÉHO KRIMINÁLNÍKA), pasák holek (POHÁDKA MÁJE), Pavel Srna (POHORSKÁ VESNICE), syn Karel (PÁTER VOJTĚCH), lupič Vargo (PRAŽSKÝ KAT), vyděrač Josef Falk (VARHANÍK U SV. VÍTA), vojín Perný (PLUKOVNÍK ŠVEC), povozník (EROTIKON), Matěj (BOŽÍ MLÝNY) či kapsář Ferda (HŘÍCHY LÁSKY).

I ve zvukovém období byl vyhledávaným představitelem záporných rolí zlodějů, podvodníků či zločinců, ale i kladných úloh dělníků, hostinských či horníků. Představil se ve snímcích ZE SOBOTY NA NEDĚLI (sazeč Karel Benda), TŘETÍ ROTA (Souček), OSADA MLADÝCH SNŮ a DOBRÝ TRAMP BERNÁŠEK (tramp), PÍSEŇ O VELIKÉ LÁSCE (Karel Nebeský), OKÉNKO (apač Tonda), JÁNOŠÍK (Jánošíkův druh), …A ŽIVOT JDE DÁL… (rybář Ivo Kralj), TRHANI (Komárek), opět PÁTER VOJTĚCH (syn Karel), JÍZDNÍ HLÍDKA (střelec Hašek), SVĚT PATŘÍ NÁM (zločinec Holister), HORDUBALOVÉ (chasník), ZBOROV (Karpíšek), ADVOKÁTKA VĚRA (Dlouhý Gusta), NAŠI FURIANTI (chasník Honzík), LIDÉ POD HORAMI (čeledín), VČERA NEDĚLE BYLA (zámečník Doležal), CECH PANEN KUTNOHORSKÝCH a DRUHÁ SMĚNA (havíř), SVÁTEK VĚŘITELŮ (kasař Lupínek), KOUZELNÝ DŮM (Penc), NEBE A DUDY (lamač Jarda) nebo ADVOKÁT CHUDÝCH (hostinský). Za okupace zanechal hraní a věnoval se rodinné firmě.

Po válce si př. zahrál kasaře Kartu ve Fričově 13. REVÍRU (1946), řidiče Vondráka ve Wassermanových NADLIDECH (1946), mechanika Bureše v dramatu MUŽI BEZ KŘÍDEL (1946) Františka Čápa, tátu kormidelníka v Čápově ZNAMENÍ KOTVY (1947), kočího Rýdla ve Weissových DRAVCÍCH (1948), kameníka Václava Váňu v PLAVECKÉM MARIÁŠI (1952) Václava Wassermana, nájemce Špačka v komedii NEJLEPŠÍ ČLOVĚK (1954) Wassermana a Ivo Nováka, automechanika Řampu v Brynychově KAŽDÉ KORUNĚ DOBRÉ (1961) a vojáka s knírem ve Fričově HVĚZDA ZVANÁ PELINĚK (1964). Po osmileté přestávce si ještě zahrál v 70. letech čtyři úlohy horníka v Dziedzinově filmu BITVA O HEDVIKU (1972), vrátného v Tomanových VÝSTŘELECH V MARIÁNSKÝCH LÁZNÍCH (1973), důchodce v LIDÉ Z METRA (1974) Jaromila Jireše a naposled starého otce v Tomanově ZBRANĚ PRO PRAHU (1974).

Často a rád hrál výrazné úlohy v krátkých snímcích posluchačů FAMU (HLÍDAČ DYNAMITU, VEČER, TÁTOVA ŠKOLA, LÁHVE, KONÍM KŘÍDLA NIKDY NENAROSTOU) a filmech režiséra Zdeňka Sirového (zmíněný HLÍDAČ DYNAMITU, DANIEL, CHLAPEC A SRNA a HANDLÍŘI). Ojediněle se Struna mihnul také v televizi (ROMANCE ŠTĚDROVEČERNÍ). Čím více v pokročilejším věku ubývaly milované herecké nabídky, tím více se Struna uchyloval ke své druhé lásce – malování, které mu vydrželo až do konce života. Až po smrti se roku 1980 jeho díla staly součástí výstavy „Herci malují“ v Petřínských sadech. Ladislav Herbert Struna zemřel 14. února 1980 v Praze ve věku vysokých nedožitých jednaosmdesáti let.

Jarda "krib" Lopour

zdrojČSFD,cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA