Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jaroslav Sypal

Jaroslav Sypal,*29.8.1958 - herec

Prokletí jedné policejní role? Jaroslav Sypal přiznal, co mu v kariéře UBLÍŽILO!

Herce Jardu Sypala si lidé zapsali jako poručíka Hrubce... Autor: Šíp - TILEN VAJT

 

26.1.2014 07:13

Lidé si ho zapsali do paměti především jako šíleného poručíka Hrubce z trilogie Byl jednou jeden polda, byť ztvárnil desítky filmových a divadelních rolí. Herec Jaroslav Sypal (55) v rozhovoru pro Šíp popsal, proč už o něm není tolik slyšet, prozradil i to, že role policisty mu pokazila kariéru.

 

Přestože jste hrál v seriálech a filmech, není o vás v poslední době slyšet, čím si to vysvětlujete?
Těžko říct. Nemůžu dělat nic jiného, než čekat. Nic jiného mi nezbývá. Přednost dostávají jiní herci. Samozřejmě, že mě to mrzí, ale taková je realita.

Je to tedy o tom, že herec musí někoho znát?
Svým způsobem ano. Musí potkat někoho, koho jeho umění zaujme a umožní mu ho zúročit v podobě hezké role v divadle, v televizi nebo filmu. Pokud tomu tak není, zůstává se svým talentem sám jako Robinson na pustém ostrově. Mně se to v určité životní etapě splnilo – potkal jsem režiséra Jaroslava Soukupa a natočil s ním čtyři filmy. Teď každý den vstávám s nadějí, že k mému ostrovu připluje nějaká nová loď a nějaký další Jarda Soukup mě pozve na palubu.

A myslíte, že své v tom sehrálo i to, že nepřišla nějaká nabídka, kde byste byl tolik výrazný, jako to v trilogii Byl jednou jeden polda nebo ve filmu Jak ukrást Dagmaru?
Nabídka, která by stála za úvahu, nepřišla. A když už jste zmínil film Jak ukrást Dagmaru, nepodařilo se na něj sehnat dostatek peněz a byla věčná škoda, že rok před natáčením tragicky zahynul scenárista Jarda Vokřál. Jsem přesvědčený, že kdyby se tak nestalo, film by byl o hodně lepší. Tehdy se na mě kritici vrhli jako sršni. Dodnes se léčím z bodných ran. Málokdo ví, že jsem kvůli Dagmaře odmítl hlavní roli v mnohadílném seriálu v komerční televizi. Denně jsem hodiny a hodiny cvičil a zhubnul dvacet kilogramů. Obětoval jsem té roli prostě všechno. Bohužel to nedopadlo podle mých představ. Ale za svým hereckým výkonem si stojím. Chtěl bych vidět ty úžasné „charakterní herce", jak by si poradili s rolí agenta Hrušky alias Vendulky Hruškové. Shořeli by jak papír.

Jak vzpomínáte na roli poručíka Hrubce z již zmíněné trilogie, která vás vyslala do širokého povědomí diváků?
Jen v dobrém. Při natáčení jsme si užili pořádnou porci legrace. Bohužel, řada z mých tehdejších kolegů už vystupuje tam nahoře na nebeském jevišti. Občas slyším jejich smích. Ivan Gúbel, Míra Moravec… a Václav Mareš. Zvlášť Vašek mi moc chybí. Byl to velice moudrý člověk. Vyčítám si, že jsem s ním nestrávil více času mimo natáčení. Dodatečně se ti omlouvám, Vašku.

Díky té roli jste se zapsal do podvědomí jako bavič a komik. Nemáte pocit, že vám ve finále mohla ta role profesně ublížit?
Určitě. Jeden režisér se mi přiznal, že uvažoval o mém obsazení, ale pak to nechtěl riskovat, protože mě lidi hlavně znají jako policajta. Tohle se mi stalo ještě párkrát. Zaškatulkovali mě. A přitom největší úspěch na divadle jsem slavil s tragickými rolemi. Troufnul bych si na nějakou takovou roli i v televizi nebo ve filmu. Věřím, že bych všem škatulkářům vytřel zrak.

Hrajete divadlo, co právě zkoušíte?
Mám štěstí. Zdědil jsem po svých úžasných rodičích – ne milióny, ale něco mnohem cennějšího – literární talent. Když píši, ocitám se v úplně jiném světě. Ohromně mě to baví.

Co jste naposledy napsal?
Začal jsem s texty písní, povídkami, a teď jsem napsal komedii ze současnosti Kšanda. Je to o malém českém človíčkovi, který vystoupá skoro až na vrchol kariéry a když už mu chybí ten poslední malý krůček, dostane přes prsty a padá dolů volným pádem. Komedii o lidské hrabivosti jsem natřískal dějem a hlavně humorem. Nenecháme diváka vydechnout. Máme tam i filmový klip. Do Kšandy jsem obsadil herce, které mám rád. Míšu Kuklovou, Milušku Bittnerovou, Milana Pitkina nebo Rosťu Kubu. V únoru začínáme brázdit po republice a oficiální premiéru máme 30. března v divadle U hasičů.

Jaký herecký sen byste si chtěl ještě splnit?
Svým způsobem jsem si vše splnil. Díky herecké profesi jsem se setkal s lidmi, které bych jinak sledoval jen z uctivé dálky. Po Sametové revoluci jsem dva a půl roku dělal šéfa programu v jednom pražském soukromém rádiu. Vymýšlel jsem pořady pro takové velikány, jako Miloš Kopecký, Slávek Šimek, Jitka Molavcová, mistr literatury faktu pan Ivanov. S panem Kopeckým jsem já, človíček z malého pohraničního městečka Kaplice, rozmlouval o životě!! Tenkrát jsem si opravdu připadal jako ve snu a hlava se mi netočila jen z ohromného množství cigaret, které tenhle výjimečný herec dokázal během hodiny vykouřit. Ale co je nejdůležitější: díky mé herecké profesi jsem potkal v tehdejším Směšném divadle Luďka Soboty svojí životní lásku Míšu, po jejímž boku chci zestárnout.

Na to jsem se chtěl zeptat. Žijete s mladší setrou manželky Luďka Soboty, když jste vlastně takoví „švagři", je Luděk váš herecký kritik?
Celá rodina Sobotů je skvělá! Luďka jsem vždy nesmírně obdivoval. Film Jáchyme, hoď ho do stroje, v němž Luděk exceloval, považuji za komedii století a období s panem Šimkem za zlatou dobu českého humoru. Myslím, že Luděk všem škarohlídům v seriálu Okresní přebor ukázal, jaký je výborný herec. Mimochodem tenhle úspěch mu předpověděla z karet maminka Míši a Adiny, Vlastička, moje velká oblíbenkyně. Troufám si říct, že kdyby se naše setkání na Smíchově u Sobotů točila, byl by z toho docela slušný silvestrovský program. Ještě hodně dlouho potom mě bolí bránice.

Co je pro vás v životě nejdůležitější?
Jednoznačně rodina. Když herec nemá zázemí je jen poloviční. Já jsem se ho díky bohu na stará kolena dočkal. Myslím, že jsem si ho za ty roky „citové bídy" zasloužil. A také mám štěstí na přátele. Bez takových lidí jako je můj kamarád skvělý fotograf Fanda Jirásek nebo zakladatel Černého divadla František Kratochvíl by se mi žilo těžce. Jsem vlastně spokojený člověk, který může v klidu doplout na druhý břeh. Teď ještě mít tu pověstnou hereckou kapičku pokakanýho štěstíčka. Nemusím hned spustit liják, stačí, když bude kapat…

Autor: Rudolf Šindelář

zdroj Šíp,cz

Jaroslav s nyní již manželkou Michaelou

Jaroslav s nyní již manželkou Michaelou Profimedia.cz

Major Hrubec z Byl jednou jeden polda se oženil: Stal se švagrem známého českého herce

3. října 2014 9:55

Roky spolu žili na psí knížku, teď se svůj vztah rozhodli úředně stvrdit. Jaroslav Sypal známý jako major Hrubec ze série Byl jednou jeden polda si vzal dlouholetou partnerku Michaelu.

Ta je sestrou Adrieny Sobotové, manželky dalšího českého herce Luďka Soboty, který se tím pádem stal Sypalovým švagrem.

Velké televizní role, jaké dostal v ‚Poldovi‘ či ve snímku Jak ukrást Dagmaru, se herci už nějakou dobu vyhýbají. Diváci jej však mohou vidět třeba v Divadle U Hasičů ve hře Kšanda, jíž je také autorem. 

Jana Hofmanová, Super.cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA