Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jaromír Dulava

Jaromír Dulava,*17.12.1960 - herec

 

Po studiích na Konzervatoři v Brně působil Jaromír Dulava v Divadle Na provázku, od roku 1990 je členem pražského Činoherního klubu. Od 90. let se jeho tvář objevuje v českých filmech - např. Ta naše písnička česká (1990), Černí baroni (1992), Saturnin ( 1994), Stůj, nebo se netrefím (1998), Tmavomodrý svět (2000).

Viděli jsme ho v televizních seriálech – např. Konec velkých prázdnin, Případy detektivní kanceláře Ostrozrak, Místo v životě. V posledních letech dostává čím dále výraznější role v českých filmech jako byly například snímek Davida Ondříčka Grandhotel (2006), Sedláčkova Pravidla lži (2006), v němž si zahrál jednoho z pacientů léčebny pro drogově závislé nebo Menzelův film Obsluhoval jsem anglického krále (2006).

zdroj Osobnosti,cz

Jaromír Dulava
* 18. prosince 1960 ve Frýdku-Místku

Studoval herectví na Státní konzervatoři v Brně, absolvoval v roce 1983. V letech 1979 – 1988 byl členem Divadla na provázku. Členem Činoherním klubu je od roku 1990.
Za roli Předsedy v Kunderově Ptákovině, v inscenaci Ladislava Smočka, získal Cenu Alfréda Radoka za rok 2008.



V Činoherním klubu hrál v inscenacích:
Thomas Middleton – William Rowley: Pitvora (režie Vladimír Kelbl, 1989 / Francesco)
Bohumil Hrabal: Obsluhoval jsem anglického krále (režie Ivo Krobot, 1989 / Vrchní hotelu Praha, Burzián, Pražský hejsek, Vrah, Mladý cikán, Vesničan atd.)
Václav Havel: Žebrácká opera (režie Jiří Menzel, 1990 / Harry Filch, nezávislý kapsář)
Arthur Schnitzler: Utrpení mladého Medarda (režie Ivo Krobot, 1991 / Etzelt, vedoucí knihkupectví)
Lev Birinskij: Mumraj (režie Ladislav Smoček, 1991 / Kozakov)
Euripidés: Orestés (režie Jan Nebeský, 1991 / Apollón)
Václav Kliment Klicpera: Hadrián z Římsů (režie Ivo Krobot, 1992 / Rytíř Světislav, pán na Čelakově)
Molière: Lakomec (režie Vladimír Strnisko, 1992 / La Flèche)
Luigi Pirandello: Nahé odívati (režie Ladislav Smoček, 1993 / Konzul Grotti)
Woody Allen: Sex noci svatojánské (režie Ivo Krobot, 1993 / Maxwell)
Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais: Figarova svatba (režie Jiří Menzel, 1994 / Hrabě Almaviva)
Josef Štolba: Vodní družstvo (režie Ladislav Smoček, 1994 / Karel Rychtera, inženýr)
Ladislav Smoček: Kosmické jaro (režie Ladislav Smoček, 1995 / Umělec)
Václav Štech: Třetí zvonění (režie Ladislav Smoček, 1997 / JUDr. Hudec)
Carlo Goldoni: Letní byt (režie Ladislav Smoček, 1999 / Leonardo)
Ladislav Smoček: Jednou k ránu (režie Ladislav Smoček, 2000 / Zikmund)
Anton Pavlovič Čechov: Lesoduch (režie Ivo Krobot, 2000 / Michal Chruščov, statkář, absolvent lékařské fakulty)
Joe Orton: Jak se bavil pan Sloane (režie Ladislav Smoček, 2001 / Ed)
Fjodor Sologub: Ďáblova houpačka (režie Roman Polák, 2003 / Peredonov)



Ve Smyčkách 26
„Kam teď? – Dal bych si ještě pivo. – Já taky,“ a pak někdo řekl: „jdeme do klubu“. To do „Činoherního“ jsem asi přeslechl. Nikdy předtím jsem v tom divadle nebyl. Já ani nevěděl, že je to divadlo. V Praze jsem byl teprve týden. Já do divadel nechodil, do těch kamennejch. Já byl z Provázku a my nechodili. Chodilo se na nás. Já se tenkrát taky nebyl dívat, šli jsme se napít. No! A sotva jsem sešel těmi schody dolů k hledišti, koukám jako vrána, na jevišti opravdický bufet IV. cenové skupiny, spousta lidí opřených na lokýtek u dvou stolů, někdo čepuje přímo z pípy opravdické pivo a to bylo zadarmo.
Srdce vojáka základní služby a člena Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého zaplesalo. Vyrazil jsem k pípě. A tak jsem se poprvé ocitl na jevišti ČK. V době, kdy už byly všechny hospody i restaurace zavřeny, v ČK byl naraženej a lehce rozpitej sud a člověk věděl, že dokud bude pivo v sudě, tak tam někdo bude. Skončilo sice představení, ale to jakoby si nikdo nepřipustil. Ono totiž úplně přirozeně pokračovalo. Jakoby mezi divadlem v divadle a divadlem života ani nebyla hranice. Ti, co hráli, si šli sednout a popíjet a ti, co se na ně před chvílí koukali, šli hrát (na piáno a ženskejm na city) a točit (pivo a rundy panáků) a obsluhovat ty, co hráli předtím.
Nádherný večer pro vojáka, který nedávno strávil měsíc přijímače mezi lidmi o dost jednoduššími. No a pak jsem tam chodil, kdykoli jsem měl volno, ale ten večírek s pivem jsem už nikdy netrefil, ale zato jsem viděl fůru nádhernejch představení a vůbec jsem neměl pocit, že se dívám na divadlo. Ty báječný lidi na jevišti prostě nehráli, ty tam byli a žili, a když se mezi nima objevil někdo, kdo hrál, tak to bylo hned znát. Rušil hraním ty, co žili. A tak jsem se x-krát díval z balkónu na jeviště a měl radost, v tom malém prostoru, kde se nedalo skoro dýchat, z toho, že ti na jevišti mají z toho, co dělají, taky radost. Když se něco umí, vypadá to tak jednoduše, že by to mohl dělat každý.
Člověk se nesmí holt bát. A tak jsem si sám pro sebe časem zparafrázoval heslo TGM „nebát se a nekrást“ na „nebát se a nehrát“. Snažím se ho držet, ale to víte, je to heslo přejaté, vždycky to nejde. Potěšila mě dcera, která byla se školou na představení v nějakém pražském divadle a na otázku, jaké to bylo, odpověděla: „moc hráli“. Teď už se pár let dívám z jeviště na balkón a občas mě napadne, jestli ty lidi taky cítí někdy to, co jsem tam cítíval já. A skvělé by bylo, kdyby diváci odcházeli z divadla s lehkým pocitem křivdy, že si sice zaplatili, ale žádné divadlo neviděli. A pak si s úžasem uvědomili, že viděli sami sebe, a že vůbec není špatné někdy vidět, jací vlastně jsme. Ne jací si myslíme, že jsme. Aby si pak třeba řekli, člověk je sice barbar, ale NĚŽNÝ.
Jaromír Dulava v Činoherním čtení na listopad 2001



„Činoherní klub hodně dal, hodně vzal, ale pořád je co vracet.“
Jaromír Dulava v knize Činoherní klub 1965 – 2005

zdroj Činoherní klub,cz

jaromir.dulava@cinoherniklub.cz

Role v ČK
Před západem slunce:
Hanefeld, justiční rada
Glengarry Glen Ross:
Shelly Levene
Bůh masakru :
Michel Houllié
Ptákovina :
Předseda
Pan Polštář :
Ariel
Dámský krejčí :
Aubin
Impresário ze Smyrny :
Pasqualino, zpěvák
Sexuální perverze v Chicagu :
Bernard Litko
Maska a tvář :
Luciano Spina
Osiřelý západ :
Coleman Connor
Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho :
Outěchová

Činoherní klub, o.p.s., Ve Smečkách 26, 110 00 Praha 1
Poskytovatel čtyřletého grantu na provoz: Hlavní město Praha

 

     
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA