Bruce Willis jako neohrožený policista ve Smrtonosné pasti

Pohodový "drsňák" Alexej Pyško (52)

Bruce Willis umí žít

Jak dlouho ho dabuje: Nevím, jak to přesně bylo, začalo to jedním filmem v roce 1993 a pak hned přišel seriál Moonlighting (1985-1989).

Zná ho dobře: Docela dost. Naštěstí je toho hodně, co natočil. Je to dobrý chlapák, který má nadhled a umí život žít tak, jak se má. Nemá problém se shodit a na rozdíl od těch ostatních svalovců je pořád lidskej. Jinak je úžasnej.

Měnil by s ním svůj život: Touhle představivostí nedisponuji, ale myslím, že Willis (52) má velice pohodový život a možná bych do něho chtěl někdy maličko nahlédnout.

Oslovil ho někdo Willisi: (směje se) Jo, stává se mi to. A nevadí mi to. Těch historek je tisíce. Hrál jsem v Národním divadle a druhý den mi jeden člověk volá: Ježíši, na chvíli jsem zavřel oči a vedle Donutila stál Willis... Je to hezký, milý a co je mi hodně příjemné, že pokud jde o Willise, tak mi už automaticky volají odkudkoliv. Teď jsem dělal film, kde měl Bruce jednu scénu. Jenom tam v podstatě prošel. Přišel k někomu, něco řekl a zase zmizel. Volali mi, jestli mi to za to vůbec stojí. Tak jsem řekl: Samozřejmě že ano...

Který film má nejraději: To je těžký. Nemám jediný film, o kterém bych si řekl: Tak tohle nemusím.

Kdy mu dal Bruce pořádně zabrat: Nejsložitější bylo dabování Moonlighting. Stránkové monology, změny rytmu, dokonce to bylo na zkoušení doma. Hodně mě vyškolil.

Měl někdy Willise plné zuby: Nikdy! Naopak, stárneme úplně stejně, on je o něco málo starší než já, tak doufám, že mu to vydrží hodně dlouho.

Alexej Pyško: Soukromí si užívám

V době studia na gymnáziu díky kamarádovi přišel mezi ochotníky. Herectví ho zaujalo natolik, že se přihlásil na DAMU. Vzali ho napodruhé.

Mezitím působil jako elév v Těšínském divadle. Po DAMU byl v angažmá v divadle v Ostravě. Je dlouholetým členem činohry Národního divadla v Praze, stál u zrodu Letních shakespearovských slavností na Pražském hradě, vede Divadlo Palace. Před kamerou se s ním setkáváme v roli Kosmaty v seriálu Ordinace v růžové zahradě.

* Do té doby jsme vás nevídali na obrazovce příliš často...

Před kamerou jsem stál opět po deseti letech. Přiznávám, že bylo docela těžké ,,nahodit řemen". Měl jsem pocit obrovské zodpovědnosti. Teď si natáčení užívám.

* Jak byste charakterizoval svoji současnost?

Pozitivní období, ať jde o angažmá, či role, které hraju, ať jde o Divadlo Palace a kdo v něm hraje. Nemůžu zapomenou samozřejmě ani na seriál Ordinace v růžové zahradě. Moje účinkování v něm se začíná projevovat na ulicích. Nemám důvod si stěžovat, i když i v polopopularitě jsem byl docela spokojený.

* Co děláte ve svém volnu?

Spoustu let ke mně patřil sport. V deseti letech jsem začal hrát basket v Havířově. Pak jsem v Ostravě hrál dorosteneckou extraligu. Sport mě moc bavil, trénovali jsme pětkrát týdně a o víkendech hráli zápasy. Přiznám se, že teď už moc nesportuju. Zpohodlněl jsem a taky některá představení, ve kterých hraju, jsou tak fyzicky náročná, že námaha je srovnatelná s tím, kdybych šel hrát třeba dvakrát týdně tenis. Moje volno patří chalupě. Jak můžu, odjíždíme se ženou na Vysočinu. Soukromí si užívám.

* Prý jste houbař...

Rozhodně ale ne šílenec, který hledá houby i v zimě, ani nevstávám ve čtyři ráno. S nadsázkou říkám, že bych nejradši chodil do lesa na houby ve středu odpoledne nebo ve čtvrtek dopoledne. Les je samozřejmě obrovská relaxace, mám rád procházky.

* Co byste rád uměl?

Hodně herců říká, že malují, takže je to svým způsobem módní, ale já bych se opravdu rád vrátil k malování. Když jsem byl kluk, učil mě to strejda. Docela s chutí bych si sedl k plátnu a maloval krajinky.

* Jak je to podle vás v životě se štěstím a náhodami?

Na náhodu nevěřím. Může se stát, že to tak vypadá. Ale je to skutečně náhoda, že jsme byli v ten pravý čas na správném místě? Rád vždycky připomínám svoje oblíbené rčení: Štěstí přeje připraveným. Nejsem okultista, ale jakmile se stane něco, kdy si řeknete, jak je tohle možné, tak mě napadne, že něco v tom ovzduší přece jen existuje...

* Nechal jste si někdy udělat horoskop?

Ano, ale je to už hodně dlouho. Tehdy, před lety jsem se náhodou při jednom televizním pořadu seznámil s astroložkou, která mi ho pak vypracovala. Celkem to sedělo.

* Jste pověrčivý?

Dodržuju některé rituály, třeba když mám těžkou roli, musím si přeříkat text, než přijdu do divadla, jinak bych byl nervózní. Přesně v určitý čas dělám konkrétní věci. Ale na talismany jsem nikdy nebyl. Taky jsem v tom dost nepořádný, někdo mi něco dá a pak to někde zapomenu.

(JIK)17.1.2008