Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hudební divadlo Praha-Karlín

28. 7. 2014

Hudební divadlo Praha-Karlín

 

Divadlo bylo otevřeno jako Théatre - Varieté 27. 8. 1881 (15 dnů po požáru Národního divadla). Je tedy po Stavovském a Národním divadle třetí nejstarší v Praze, co do velikosti hlediště je po rekonstrukci na druhém místě za Státní operou.

Autorem projektu v pseudobarokním stylu byl architekt Otto Ehlen. Stavbu financoval pražský podnikatel Eduard Tichý s úmyslem pronajímat divadlo kočovným společnostem. Poměrně strohý interiér tehdy spíše připomínal cirkusovou arénu, což také odpovídalo typu tehdejších představení - cirkus, kouzelnická představení, liliputské divadlo a jiné zvláštnosti. Jeho rodina tu provozovala divadlo téměř 40 let.

Po čtyřech letech, kdy už divadlo převzali synové zakladatele, se změnil charakter představení na čistě varietní a vyvstala potřeba přizpůsobit tomu interiér. R. 1897 byla provedena radikální přestavba podle projektu Bedřicha Ohmanna, která lépe odpovídala významu divadla, požadavkům světových umělců a pohodlí diváků. Interiér byl upraven značně přepychově, technické vybavení zákulisí a jeviště bylo na špičkové úrovni - z této doby pocházejí mnohé umělecko-řemeslné práce, včetně nástropních maleb, zlaceného portálu i malované opony. Varieté bylo v té době prestižním místem pro nejlepší evropské artisty.

Roku 1896 zde došlo k prvním pokusům o promítání "živých obrázků". Kinematografické projekce byly později zařazeny do programu jako pravidelné doplňky varietních čísel, takže se s malými přestávkami promítalo až do 30. let. V přízemní části obrovského hlediště bylo stolové zařízení (až do 1/2 20. l.), takže diváci byli při sledování představení obsluhováni jako v restauraci.

Opera a činohra Národního divadla zde pak vystupovala až do r. 1944, následoval soubor Městského divadla pod názvem divadlo J. K. Tyla. Ke konci války se název změnil na Operetu v Karlíně, po válce se střídal repertoár i název divadla (Komická zpěvohra, Divadlo umění lidu, Divadlo hl. města Prahy, Státní divadlo v Karlíně, Hudební divadlo v Karlíně a Nuslích), od r. 1977 se divadlo jmenovalo Hudební divadlo v Karlíně. Po velké rekonstrukci po povodni nese název Hudební divadlo Karlín. V roce 1908 zde s anglickou varietní společností pravděpodobně vystupoval i mladičký Charlie Chaplin a Stan Laurel. Od roku 1917 tu provozoval svůj kabaret Karel Hašler, hostovala tu bratislavská opera s dirigentem Oskarem Nedbalem, r. 1926 bylo divadlo pronajato Ferenci Futuristovi a Járovi Kohoutovi.

Jako režisér tu působil Jiří Frejka, Oldřich Nový (též jako herec), po válce zde chvíli řediteloval E. F. Burian, dlouholetým dirigentem byl Karel Vlach. Mezi hvězdy hereckého sboru patřila Nelly Gaierová, Karel Fiala, Laďka Kozderková, Jan Werich, Vlasta Burian a mnoho dalších. V 90. l. 20. stol. tu hostovalo divadlo Semafor Jiřího Suchého. Mezi slavné hosty patřil několikrát korunní princ Rudolf, František Ferdinand d`Este, Otto Windischgrätz, princ Jiří pruský, mnozí příslušníci nejvyšší šlechty a jiné osobnosti.


zdroj PortálPraha,cz

Historie

Hudební divadlo Karlín

Hudební divadlo Karlín současný stavJedno z nejstarších a nejkrásnějších pražských divadel, jehož zřizovatelem je Hlavní město Praha. Před rekonstrukcí bylo i divadlem s největší kapacitou - 1244 sedadel. Z některých sedadel však nebyl dobrý výhled a tak nově rekonstruované divadlo má „pouze“ 921 pohodlných míst. Díky zvýšení elevace hlediště je ze všech sedadel dokonalý výhled na jeviště. Po náročné a velkorysé rekonstrukci financované Hlavním městem Prahou ve výši 630 milionů korun je tedy Hudební divadlo Karlín - po Státní opeře - druhým největším pražským divadlem.


Hudební divadlo Karlín před rekonstrukcíPseudobarokní budova byla vystavěna roku 1881, měla stolové zařízení a původně sloužila pro cirkusová, později varietní představení. Po první světové válce Karel Hašler rozšířil repertoár o kabaret a ve dvacátých letech v budově hostovaly různé divadelní soubory včetně bratislavského Národního divadla. Začátkem třicátých let zde sídlila Moderní opereta, brzy se však vrátilo varieté. Teprve roku 1932 zmizelo původní stolové zařízení a bylo nahrazeno klasickými divadelními sedadly. V době německé okupace zde působil soubor z uzavřeného Národního divadla pod názvem „Prozatímní divadlo“ a v roce 1944 i činohra Vinohradského divadla.


Roku 1945 zahájil v karlínské budově E. F. Burian operetou Král tuláků pravidelný provoz repertoárového hudebního divadla. Divadlo často střídalo názvy: Divadlo v Karlíně, Opereta v Karlíně, Komická zpěvohra. Po roce 1948, kdy patřilo Čs. státnímu filmu s názvem „Divadlo umění lidu“, byli pověřeni jeho vedením Jan Werich s Oldřichem Novým. Werich sem přenesl americký muzikál Divotvorný hrnec z Divadla V+W, kde jej uvedli s Voskovcem jako první v Evropě. Od roku 1950 patřilo divadlo městu Praze a roku 1954 se stalo majetkem státu pod názvem Státní divadlo v Karlíně. V roce 1961 bylo vráceno pražskému magistrátu jako Hudební divadlo v Karlíně a v této pozici zůstalo dodnes.

V roce 1963 bylo ke „Karlínu“ přiřazeno Hudební divadlo v Nuslích; jeho provoz skončil v roce 1978. Roku 1981 přešlo pod karlínskou správu divadlo Semafor, které v suterénu budovy setrvalo do konce roku 1990 a roku 1992 bylo přestavěno na malou scénu Karlínek (1995–2002 zde opět sídlil Semafor). Provoz Hudebního divadla Karlín i Karlínku - Semaforu ukončily ničivé povodně v srpnu 2002.


Začátkem padesátých let působili v Hudebním divadle Karlín významní divadelníci: režisér Jiří Frejka, jako umělecký šéf Jan Werich, Oldřich Nový, režíroval tu Alfréd Radok, spolupracoval Vítězslav Nezval. V karlínském divadle působila v té době řada známých umělců: Ljuba Hermanová, Jaroslava Adamová, Soňa Červená, Jiřina Steimarová, Rudolf Cortés, Vlasta Burian, Jára Pospíšil, Vladimír Ráž aj. Od roku 1962 se natrvalo vrátil do „Karlína“ se svým swingovým bigbandem Karel Vlach (předtím 1948–53).

hlediště Hudebního divadla Karlín pohled z hlediště Hudebního divadla Karlín

V šedesátých letech byl operetní repertoár obohacen o muzikály – My Fair Lady, Kankán, Hello, Dolly!, Líbej mne, Katko!, Muž jménem La Mancha, West Side Story a také díla domácí - Schneiderovi a Ondráčkovi Gentlemani, Horníčkův Tvrďák aj. Úspěch měla v roce 1964 opereta Rose Marie, které se osobně zúčastnil i její skladatel Rudolf Friml – HDK potom navštívil ještě několikrát. Menší české hudební komedie byly uváděny v Nuslích – např. Otec, matka, Jan a Katka. Koncem sedmdesátých let se začaly znovu uvádět hry Jiřího Voskovce a Jana Wericha s hudbou Jaroslava Ježka (např. Golem) a na repertoáru byly další světové muzikály – např. Kabaret. V osmdesátých letech úspěšná česká hudební komedie Zvonokosy (podle G. Chevalliera), muzikály Sugar (Někdo to rád horké) a Cikáni jdou do nebe.

 

Devadesátá léta zaznamenala návrat operety – Cikánský baron, Čardášova princezna, Polská krev, Veselá vdova, Netopýr, Hraběnka Marica, Země úsměvů, ale i klasických muzikálů - My Fair Lady, Hello, Dolly!, Někdo to rád horké, Řek Zorba.

 

Osobnosti v historii divadla

Režiséři:Jiří Frejka, Oldřich Nový, František Paul, Karel Jernek, Rudolf Vedral, Otto Haas, Petr Novotný, Petr Kracík, Antonín Procházka, Miklós Gábor Kerényi, Gabriel Barre.

 

Dirigenti: Karel Vlach, Rudolf Kvasnica, Dalibor Brázda, Miroslav Homolka, Milivoj Uzelac, Arnošt Moulík, Ota Balage, Kryštof Marek.

 

Choreografové: Boris Milec, Manon Chaufour, Bedřich Füsseger, Josef Koníček, Luboš Ogoun, Zdeněk Prokeš, Jan Hartmann, Richard Hes, Helena Brousková, Gyorgy Gesler, Pavel Strouhal.

 

Hvězdy: Nelly Gaierová, Miloš Zavřel, Dagmar Rosíková, Věra Macků, Ivo Gübel, Věra Kalivodová, Věra Vlková, Milena Zahrynowská, Laďka Kozderková, Karel Fiala, Ladislav Županič, Karel Gult, René Gabzdyl, Pavla Břínková, Galla Macků, Vratislav Kadlec, Zdeněk Matouš, Jan Ježek, Jitka Molavcová, Lubomír Lipský, Vladimír Brabec, Petr Štěpánek, Radoslav Brzobohatý, Yvetta Blanarovičová, Kateřina Brožová, Monika Absolonová, Tereza Duchková, Daniel Hůlka, Lumír Olšovský, Michaela Dolinová, Daniel Rous, Iveta Dufková, Ivana Chýlková, Markéta Hrubešová, Zuzana Norisová, Aleš Briscein, Václav Vydra, Aleš Háma, Roman Vojtek, Martin Dejdar, Jaromír Dulava, Jiří Korn, Linda Rybová, Marián Vojtko, Martina Kociánová, Andrea Kalivodová, Lenka Šmídová, Martin Sobotka, Marek Vašut, Petr Kostka, Ladislav Mrkvička, Dasha, Hanka Křížková, Václav Noid Bárta, Lucie Bílá.

 

Ceny Thálie: 1995 Yvetta Blanarovičová za roli Elizy v My Fair Lady, 1996 Jitka Molavcová za roli Dolly Leviové v Hello Dolly!, 1997 Lubomír Lipský za roli komika Billiho Kippa ve Snech z Nového Yorku, 1998 Ladislav Županič za roli Albína v Kleci bláznů, 2000 Tomáš Černý za prince Su-Čonga v Zemi úsměvů, 2001 Lumír Olšovský za roli Cosmo Browna ve Zpívání v dešti, 2007 Pavla Břínková za roli Anhilty v Čardášové princezně. Za celoživotní mistrovství v oboru operety byla vyznamenána Cenou Thalie 93 Nelly Gaierová, dlouholetá členka HD Karlín.

 

Po revoluci 1989 vybral Magistrát hl. m. Prahy do funkce ředitele divadla Zdeňka Pospíšila, který byl v roce 1993 nahrazen Ladislavem Županičem.

 

Od roku 2003 je ředitelem divadla Egon Kulhánek, producent nejúspěšnějšího českého muzikálu Dracula, který shlédlo přes 1.250.000 diváků. Uměleckým ředitelem je Pavel Polák, první český Mario z legendárních Les Misérables a technickým náměstkem Jiří Blažek. Dramaturgem je Adam Novák, překladatel, textař a bývalý muzikálový producent.

 

S novým vedením přicházejí spolupracovníci zvučných jmen: choreograf Richard Hes, Pavel Strouhal, Gyorgy Gosler, výtvarníci Daniel Dvořák, Lucie Loosová, Martin Černý, Kateřina Štefková, Andrea Bartha, americký dirigent Alexander Frey, aranžéři Koen Schoots a Kim Scharnberg, maďarský režisér Miklś Gábor Kerényi či americký režisér Gabriel Barre.

 

Nové premiéry: klasický muzikál West Side Story, Svobodova a Podskalského Noc na Karlštejně, broadwayský muzikál Jekyll & Hyde, jehož českou premiéru navštívili autoři Frank Wildhorn a Leslie Bricusse. Byla obnovena inscenace Straussova Netopýra v české verzi.

 

Nové premiéry v historické budově po rekonstrukci: broadwayský hit Producenti, česká klasika Limonádový Joe a dílo operetního klasika Emmericha Kálmána - Čardášová princezna a Polská krev Oskara Nedbala.

 

V říjnu roku 2008 byla uvedena světová premiéra amerického muzikálu Carmen autorské trojice Frank Wildhorn, Jack Murphy a Norman Allen. Frank Wildhorn je jedním z nejúspěšnějších muzikálových autorů na světě. Jako jeden ze tří hudebních skladatelů v historii měl současně uváděna na Broadwayi tři svá díla! Pražská inscenace již rok a půl po premiéře přilákala přes 200.000 diváků. V hlavní roli Carmen exceluje Lucie Bílá.

 

V listopadu roku 2010 bylo premiérově uvevedeno nejnovější a nejvýpravnější zpracování rockové opery Jesus Christ Superstar s Kamilem Střihavkou v hlavní roli.

zdroj Hudební Divadlo,cz

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA